Když se někde zmíním o patchworku, tak se spousta lidí ptá, co to vlastně je. Vysvětluju jim, že to znamená nastříhat látky a sešít znova tak, aby to hezky vypadalo.
Patchwork prý vznikl v Americe, když tam přišli první osadníci z Evropy a měli málo látek, takže museli využívat všeho, co měli. Já myslím, že sešívání kousků látek se praktikovalo po celé dějiny, od té doby, co člověk vyrábí a používá textil. Dnes to mám jednoduché, obchody jsou plné oblečení a dá se pořídit za nevelký peníz. Kdybychom si museli vypěstovat len nebo ostříhat ovečku, všechno vyprat, upříst, utkat a ušít, taky bychom si každého kousku látky jinak vážili. Stejně jako naši předci po tisíciletí a záplatování (jak se někdy patchwork taky nazývá) se praktikovalo velmi často. Vždycky to ale záležitost těch nejchudších. K těm nikdo patřit nechtěl, takže záplatování a sešívání hadříků se vyhnul každý, kdo mohl.
V Americe mezi prvními osadníky to bylo možná trochu jinak. Chudí byli všichni, už jen vypěstovat dost jídla byla pěkná dřina. Takže využívat každý kousek látky nebyla ostuda, ale nutnost a doklad toho, jak hospodárná ta která žena je. Záplatování a sešívání hadříků už není ostuda, ale nutnost, a ocenění se dostávalo těm, kdo této nutnosti dokázali dodat i trochu krásy. Ženy se také učili jedna od druhé, vznikaly tradiční, dodnes používané vzory, které také dodnes nesou anglická jména.
V současné době mi připadá, že patchwork zažívá boom, stejně jako další kreativní techniky. Možná je to tím, že když už máme práci, tak nás často moc neuspokojuje. Pracujeme spíš pro peníze než pro pocit vlastní seberealizace a tu seberalizaci pak hledáme někde jinde. Třeba ve výtvarném tvoření.
Další věc, kterou často říkají lidé na výstavách, je: to musí dát spoustu práce, to chce hodně trpělivosti, to já bych nezvládla. A stojí přitom před dekou 2x2 metry. Samozřejmě, něco tak velkého, to není záležitost pro začátečníka. Patchworkové vzory se ale dají využít i na tašcem, prostírání nebo na polštáři a i tak to dokáže krásně ozdobit interiér. Taková věc se pak dá ušít za jedno odpoledne.
Patchwork se zdá složitý, ale když máte kamarádky, které dělají totéž, můžete se radit a učit jedna od druhé. A to je na patchworku možná to nejhezčí. Ta setkávání lidí s podobnými zájmy a snaha vzájemně si pomoct.
Po celé republice vznikají patchworkové kluby, které pořádají kurzy, výstavy a určitě přivítají nové lidi. Snažím se sbírat odkazy na takovéto skupiny. Můj seznam rozhodně není kompletní, takže uvítám, když mi v komentářích nebo do pošty napíšete o dalších klubech.
Místa v České a Slovenské republice
Bohemia patchwork klub - celostátní působnost, pořádají každého čtvrt roku setkání v Praze.
Klub Patch Design - patchwork v Rudné u Prahy
RaDa - Výtvarné kurzy Praha-Řepy
Bellus - patchwork, Praha 5 - Smíchov
Patchwork klub - DDM Dobruška
Orlicko - krkonošský patchwork klub
Patchworkový klub dam českých -
Klub Inspirace - různé textilní techniky, schůzky dvakrát měsíčně v Praze
Kadaňské tvořilky - hlavně patchwork
Patchworkový klub při DDM Chotěboř.
Paličkování - i pro dospělé při DDM Havlíčkův Brod
Klub patchworku Piešťany
Klub patchworku Žiar nad Hronom
Kreativ klub Vesna v Brně - různé výtvarné techniky
Patchworková škola quilting Dana
Kadaňské tvořilky - kontakt poskytnu na vyžádání
Chomutov - jeden klub je při domě dětí (ale chodí tam dospělí), druhý při Středisku knihovnických a kulturních služeb.
Pokud víte o nějakém dalším klubu, kroužku nebo skupince, která by mezi sebou přivítala nové členky, napište o tom do komentářů.
