Mým životem jsou vlákna, tenká, silná, jemná, hrubá, lesklá, matná, přírodní, barvená... plstím a předu, háčkuju, pletu, jen to šití mě nějakou dobu nechávalo chladnou... chladnou? Co je to za slovo v tomto šíleně teplém počasí? Jak rychle se mi rozpouštěl led ve sklenici, tak rychle se ohřívala chladná nálada šicí. A jak to vlastně opravdu začalo? Tak to rovnou vezmu od konce.

Mám jednu milou a obětavou kamarádku, která si určitě zaslouží víc, než jen několik měsíců čekat, než konečně zasednu k šicímu stroji a dostanu náladu dokončit pro ni plstěný polotovar na kabelku, který jsme společně tvořily. Dnes nadešel den "D" a je hotovo. Kabelce sluší zatím nedokončená dětská deka, háčkovaná z krásné jemné ručně předené příze z kamarádčina atelieru.

 Teď už ale opravdu od začátku, ať v tom není úplnej zmatek. Mám ráda kluby, do některých jen nakouknu, jiné čtu pravidelně. Jak jsem tak nedávno do jednoho opět po delším čase nahlídla, tak jsem dostala chuť splnit jedno přání na šitou látkovou dokladovku. První pokus nevyšel dle mých představ, tak z něj je nakonec taška, kterou už nosí moje maminka. :o) 

Ačkoliv jsem doposud nikdy neměla náladu dělat stejné věci, tak mě obal na doklady natolik nadchl, že jsem jej vylepšila a vznikla multifunkční taštička, hned ve čtyřech provedeních.

 No a když zrovna nešiju, tak třeba zkouším recepty z klubu Domácí pekárna, plstím kuličky pro moje drobečky, občas je potřeba zabalit nějaký dáreček a jako lahůdku si vychutnávám barvení mých  oblíbených vláken.

Nějak mě to psaní blogu vysílilo, přemýšlím, kolik práce bych měla za sebou, kdybych seděla místo u počítače u šicího stroje... přesto, napsala jsem ho ráda.

Mějte krásné léto! Zdraví Vás

Renata