Nemusím třásně, které u krosienkovaných věcí bývají časté, protože se plete symetricky a pokud se současně pletou dvě věci, tak se nakonec od sebe odstřihnou a na okrajích zůstanou třásně. Proto jsem přemýšlela, jak uplést ponožky bez třásní a tak, aby prostor v oblasti paty byl širší, aby nešlo jen o válec navlečený na nohu. To sice krosienky umožňují, jsou velmi pružné a plastické, ale přece jen u ponožky mi to nepřijde ideální. Napadly mě následující tři způsoby. Na všechny jsem použila stejnou starou vlněnou přízi, už páranou, silnou tak pro jehlice č.4. Pletení šlo ve všech případech jak je u krosienek obvyklé velmi rychle a celý experiment mi zabral jen tři večery.  

První ponožka vznikla z obdélníkové osnovy - pruhu, který byl sešitý neviditelným stehem a uprostřed bylo vynechané místo, které jsem vyplnila „štupováním“, tedy technikou, kterou se odnepaměti spravovaly díry na ponožkách. Tím vzniknul prostor pro patu. Na fotce není toto místo přesně na patě kopyta, protože jsem použila trošku kratší osnovu, než bylo pro velikost kopyta 41 třeba, ponožka by sedla na velikost nohy 38.

U druhé ponožky jsem také vycházela z obdélníkové osnovy, ale když jsem upletla délku téměř odpovídající délce chodidla, přidala jsem jednu osnovní dvojici na každé straně a upletla 2 řady základní a dvě přeplétací, pak jsem přidala další osnovní dvojici a po dalším pletení přidala poslední dvojici a to už jsem se blížila ke středu pletení. Vzniknul tak pruh se středovými obloučky na obou stranách, které pro sešití vytvořily patu.

Třetí ponožka se skládá ze dvou pruhů s osnovou cca 20 cm vysokou, ale stačila by i 18 cm. Jeden pruh je o 15 osnovních nití širší, při spojování jsou nabrané v oblasti paty a vznikne tak patní oblouk.

Špičku ponožky jsem mohla pouze stáhnout a zřejmě by to také fungovalo, ale zkoušela jsem různé „pozvolnější“ sešití, myslím, že stačí oka rozdělit na tři nebo čtyři díly a ty spojit. Určitou nepravidelnost v utahování osnovních nití lze využít tak, že volnější část použijeme na lýtko a pevnější na prstovou část, to za předpokladu, že děláme ponožku prvním nebo druhým způsobem. Horní okraj ponožky je možné ve všech případech doplnit pleteným pružným lemem nebo obháčkovat. První a druhý typ ponožky pruží do šířky, poslední zase do délky, Pokud bych dělala ponožky pro sebe, asi bych zvolila druhý postup, pokud bych dělala bačkory, pak asi poslední.