To mám takhle jednou večer spoustu práce, když tu se připojí kamarádka na Skype a že prý co dělám... nu... co bych... ?  píšu jí...  potřebuješ něco?

No... ani ne... ona na to.... a já... a co děláš ty?  ... a už se to z ní sype.... :-)) 

... s holkama jsme se rozhodly udělat Helče stránky do alba z jejího letního pobytu v Čechách, maminka za ní pojede, tak že by je mohla vzít sebou...   (Helča je společná kamarádka žijící v USA, stejně, jako my, milující scrapbook... :-)) ) ... no a nikdo nedělá fotky z Obory.... víš, jak jsme sbyli společně.... (rozuměj i se mnou... :-) )  ... hm... a tak je mám udělat já...  vycházím jí vstříc... :-)))  .. no, kdyby se ti chtělo....  A kolik je na to času?  ... letí v pátek... (dnes je středa...)  ... COŽE?!? ... nemožné... nemám fotky, nápad, nic... 

NIC NENÍ NEMOŽNÉ....   ... ráno si nechávám vyvolat fotky, usazuji Beníčka s miskou sušenek ke Krtečkovi a jdu na to... odpoledne sedám do auta a vezu hotové stránky 40 km, aby se včas dostaly k k Helčině mamince... 

Nakonec mám radost... že jsem nezklamala... potěšila Helču (doufám) a opět se přesvědčila o tom, že pod tlakem jsem schopná nevídaného...  mohla jsem odmítnout... ale to bych nebyla já, kdybych tuhle výzvu nepřijala...

A tak vznikly tyhle dvě stránky...  mmch. v té Oboře bylo opravdu krásně a jsem ráda, že jsem si to díky téhle bleskové akci mohla připomenout... :-)