Teda, 20. ledna a já se ještě vzpamátovávám z předvánočního šílenství. Leden je skvělej měsíc: zakázek tak akorát, aby se to stihlo bez stresu mezi prací na novinkách, dokonce i sluníčko se na pár dnů ukázalo, Eliška si díky angíně protáhla vánoční prázdniny o tejden a než se rozkouká, tak bude mít pololetní a Anička mi konečně začala řikat normálně máma. Donedávna se na mě totiž zásadně vrhala s výkřikem "ňaňa" (to když chtěla nakojit, protože máma je její pojízdná spižírna, prostě v její řeči "ňam ňam"). Taky jsme se po několika letech rozhodli obměnit foťák a ten starej nechat dětem. Chci, aby věci v mým krámku vypadaly k světu, víme? Takže už brzo budete moct na obrázcích chystaných novinek posoudit, jak mezitím pokročila digitální technika. Bohužel fotograf zůstává stejnej, tam asi žádnej progres nenastane. I když poslední dobou jsem toho svýho chlapa párkrát přistihla, jak leží na internetu v článcích o focení a v jeho slovníku se najednou vyskytujou divný slova jako clona, expozice, citlivost nebo ohnisko... Takže kdo ví? Zatím je aspoň docela zábava pozorovat, jak se při jejich vyslovování důležitě tváří:)