Když už jsem se do toho blogu pustila, zkusím kout železo dokud je žhavé a dokud mě to ještě baví
V rámci pozvolného vylepšování profilu máme za sebou další fotosession, docela jsme se venku vyblbli. V hlavní roli jako obvykle krásná!!! zeď naší garáže a moc hezké měkounké světlo podzimního sluníčka, které se dneska na chvíli ukázalo. A taky účinkuje jedna gramodeska od Toma Waitse. Takhle ve stínu jabloně vypadají moje tašky a kabely hned veselejší. Posuďte sami. Jinak jsem zjistila, kolik věcí už takhle nevyfotím, protože už jsou jejich originály prodané. Tak nevím, jestli je to dobře nebo blbě
A tady pár obrázků (zbytek najdete v profilu):
