Než se Vám batika vyloupne z vosku jako motýl z kukly, strávíte nad každým výrobkem pár hodin tou nejúmornější a nejnudnější prací, jakou si umíte představit – odžehlováním do vrstvy papíru. A nic neposlouží tak dobře jako starý noviny. Můj mužskej dělá v knihovně, takže o tenhle artikl naštěstí nemám nouzi. Někomu s menším štěstím dá jejich shánění možná trochu zabrat (protože jich budete potřebovat opravdu hóóódně), ale nakonec na tuhle práci stejně nic lepšího nevymyslíte. Pod rukama už mi prošlo leccos a o použitelnosti různejch druhů tiskovin pro výše psanej účel bych si troufla říct i něco vím. Následuje praktická a stručná rukověť odžehlovače vosku.

Noviny lze v zásadě vybírat podle tří hledisek. Za prvé by měly dobře sát vosk. Čím líp, tím kratší dobu touhle zatr... prací strávíte. Za druhé by se měly dát číst, protože ať sajou sebelíp, stejně u nich strávíte víc času, než Vám bude milo. A pak se nějaká zábava šikne. A za třetí by neměly moc smrdět, protože když tiskařskou barvu přejedete žehličkou, to co ucítíte nebudou konvalinky.

Hledisko savosti: tak v tomhle ohledu jednoznačně doporučuju Literární noviny. Jsou na takovým hrubším papíru, kterej trošku jinak šustí a hlavně skvěle saje voskovou mastnotu. Mají jednu nevýhodu: je to týdeník, takže nevychází dostatečně často, aby to stačilo mojí spotřebě. Jejich pravidelného čtenáře navíc abys pohledal a starší výtisky se tak budou shánět dost blbě. Takže stejně přijde řada na některý z běžnějších deníků a pak můžu doporučit Blesk, Sport, Deník nebo Aha!. O něco hůř saje Právo, MF DNES, Lidovky a snad nejhorší jsou Hospodářské noviny.

Hledisko čtivosti: tady bych řekla, že platí univerzální heslo „každému dle jeho gusta“. Mě se velmi osvědčil bulvár, protože u odžehlování člověk většinou nemá náladu luštit zprávy z akciových trhů, válečných konfliktů nebo – ještě hůř – domácí politiky. U bulváru nijak zásadně nezmoudříte, ale rozhodně se občas pobavíte. Navíc stačí číst titulky, protože nic zásadnějšího už Vám v následujícím textu neunikne. Sportovní výsledky z novin starých dva, tři nebo pět let zase nějak postrádají ten moment překvapení, kvůli kterým si je člověk obvykle čte. I když uznávám, že třeba pro zhrzenýho fotbalovýho fanouška může bejt osvěžující, když si takhle po letech přečte, jak to ty naši kluci v tom Portugalsku válej. Já jako zapřisáhlej antisportovec tenhle půvab asi nedocením.

Hledisko čpavosti: když přejedete tiskařskou barvu horkou žehličkou, není to nic, co by Vás okamžitě praštilo do nosu, ale zkuste si to dejchat pár hodin a seznáte, že ani tuhle záležitost při výběru novin neradno podcenit. Nejhorší jsou obecně v tomhle směru noviny s barevnejma obrázkama, což už jsou poslední dobou bohužel skoro všechny. A tím pádem zase vítězí Literární noviny, který se pořád tvrdošíjně drží černotisku. Nejvíc obrázků má bulvár a Sport, takže taky nebrat. Ovšem nejhůř smrdí Hospodářské noviny – obrázků je v nich sice míň, ale tady možná spíš než v barvě bude pes zakopanej ve složení papíru. Je prostě nějakej divnej. A navíc blbě saje, jak už psáno výše, takže pokud vysloveně nepasete po prošlých informacích z akciových trhů, tomuhle deníku se vyhněte obloukem. To už fakt radši ten bulvár.