Zprávy o počasí už straší prvním sněhem, tak je nejvyšší čas zazimovat želvy. Popíšu Vám, jak na to. Třeba tenhle blog pomůže někomu, kdo nějakou tu želvu vlastní nebo o tom uvažuje.

Želvy máme dvě - obě suchozemské. Obě jsme dostali a bydlí u nás druhým rokem. Větší Zuzaně je údajně přes šedesát let, což máme potvrzeno i veterinářem. Kolik je menší Agátě jsme nezjišťovali, odhadem snad pět - deset roků.

Bude-li Vám někdo tvrdit, že by se chtěl mít jako prase v žitě, vyveďte ho z omylu. Když už, tak já bych se chtěla mít jako želva. Tohle meditativní zvíře má na práci dvě věci: od podzimu do jara spát a od jara do podzimu žrát, aby nabralo síly na zimní spánek. A tak furt dokola. To je život

Aby taková želva zimní období přečkala ve středoevropských podmínkách bez úhony, je třeba dodržet pár jednoduchých pravidel. Jak se na podzim krátí dny a v noci začíná být chladno, je třeba želvy z venkovního výběhu alespoň na noc dát do sklepa nebo do garáže. Touhle dobou už se na nich dá vypozorovat, že přestávají jevit zájem o žrádlo (jinak během léta nevídaná věc, spořádají toho na svou velikost docela dost). To je neklamné znamení, že se připravují k hibernaci. Pomůžeme jim v tom tak, že je alespoň po dobu jednoho týdne každý den vykoupeme ve vlažné vodě (cca 25°C). Želvy se po téhle proceduře dokonale vyprázdní. Což je vzhledem k úspěšnému zazimování nezbytnost, jinak prý blbě spí - a to pro ně může mít fatální následky. Pak jim najdeme suché místo třeba ve sklepě - potřebují stálou teplotu kolem 5 stupňů nad nulou. Usteleme jim v bedýnce - dospod dejte vrstvu vlhkého písku, do něj položte želvy a zasypte suchým listím, slámou nebo zkrátka něčím, co bude držet teplotu a kde se budou želvy cítit bezpečně a pohodlně zároveň. A zajistěte jim přístup k vodě. Do jara pak bude stačit je občas zkontrolovat.

No a na jaře bych Vám mohla napsat, jak se taková želva probouzí Zatím se mrkněte na pár obrázků, co jsme dneska pořídili při koupeli našich mazlíků:

Agáta v bazénu

Eliška s Agátou

Bába Zuzana

Očista krunýře