BRATŘI SLAVÍ SEDMDESÁT

„15.června 1945 je datem vzniku studia Bratři v triku. Zaměstnanci byl do jeho čela zvolen Jiří Trnka a filmem Zvířátka a Petrovští zahájil éru úspěchů, festivalových cen a diváckého zájmu o tvorbu českého studia kresleného filmu.

Úspěšní i noví kreslíři, malíři i muzikanti spolupracovali s autory scénářů, dramaturgy a režiséry. Vynikající animátoři hledali a nacházeli postupy animace v souznění s výtvarnou předlohou, Zrodili se tak základní rysy české školy animace.

Zapálenost všech členů studia vytvořila společenství jednoty v usilování. Zde je základ názvu studia – Bratři. Animovaný film se jim stal posláním a vyjadřovacím jazykem a animace – trik nástrojem.

Bratři v triku, tři chlapci v pruhovaném v logu Zdeňka Milera, tak započali podnes trvající práci. Šedesát let vytvářejí dílo k pobavení i poučení filmového a televizního diváka, dětského i dospělého, od nás i ze světa.

Všem, kteří se na tomto díle podíleli chceme věnovat tuto skromnou výstavu.“

text k výstavě „Kreslili jsme Večerníčky“

Anifest 2005, Třeboň

...trocha historie...

Animovaný film v Čechách má prvopočátky v polovině dvacátých letech dvacátého století. Karel Dodal natáčel první kreslené reklamní filmy pro tehdejší Elekta Jurnal, Od roku 1928 s ním začala spolupracovat Hermína Týrlová. Po založení produkční společnosti IRE-FILM se mohl K. Dodal cílevědomě věnovat kresleným filmům s uměleckým záměrem. V roce 1935 se pokusil o první ryze loutkový film Tajemství lucerny – reklama na obuv firmy Krása. Mimo jiné vznikl i film Všudybylovo dobrodružství na kterém spolupracoval s Jiřím Trnkou a Jaroslavem Ježkem (1936).

V té době byl založen i soukromý podnik AFIT – Ateliér filmových triků, kde vznikaly titulky k hraným filmům, reklamní snímky a makety pro trikové záběry. Nadšenci Vladimír Novotný, Josef Vácha, Jaroslav Jírovec a další se museli po okupaci a zabrání ateliéru Němci podřídit vedení Rakušana Richarda Dillenze, který chtěl výrobou kreslených filmů konkurovat tvorbě W. Disneye. Z uzavřených vysokých škol nastoupila řada studentů, kteří tím unikli – naštěstí, pracovnímu nasazení pro válečný průmysl. Bohužel dva natočené filmy (Orfeus a Eurydika a Čarodějův učeň) se Němcům nelíbily a před uzavřením ateliéru zaměstnance zachránil námět M.Reimana Svatba v korálovém moři. Novým uměleckým šéfem se stal vídeňský karikaturista Horst von Möllendorf. Koncem roku 1944 nacisté zavřeli v protektorátu všechna divadla a kulturní podniky, do té doby se v AFITu stihly natočit ještě dva desetiminutové filmy uváděné pod názvem Neposlušný zajíček. Naštěstí přišel konec války a krátce po osvobození Československa – koncem května 1945 se sešli zaměstnanci, aby rozhodli o pokračování ve společné tvorbě. Delegace včele s Eduardem Hofmanem požádala uznávaného Jiřího Trnku, aby se ve studiu stal novým uměleckým šéfem. Jiří Trnka přepracoval svůj připravený scénář pro loutkový film a vznikl tak první film Bratří v triku – Zasadil dědek řepu. Druhý film – Zvířátka a Petrovští získal již v září 1946 na prvním poválečném festivalu animovaných filmů v Cannes Mezinárodní cenu kresleného filmu a to v konkurenci filmů a grotesek W.Dysneye, P. Grimaulta a N. McLarena (oceněn byl rovněž Zvláštní cenou Vánoční sen Karla Zemana, tvořícího ve Zlíně).

Koncem roku 1946 Jiří Trnka rozběhlé studio opustil, aby se mohl věnovat filmu loutkovému. Spolu s ním odešlo i několik animátorů – Břetislav Pojar, Stanislav Látal a další...

Vedení Bratří v triku se ujal J. Vácha, ale po neúspěchu jeho filmu Vodník ve mlýně se do čela studia postavil E. Hofman. Úspěšní animátoři přijali role režisérů a tak se mohlo studio rozrůstat a natáčet jeden film za druhým – připomeňme Jiřího Brdečku, Karla Manna, Josefa Kábrta, Zdeňka Milera, Čeňka Dubu, Václava Bedřicha, Boženu Možíšovou, Josefa Klugeho či Zdeňka Smetanu. Koncem padesátých let se vrcholem tvorby stal celovečerní film Stvoření světa (1956) E. Hofmana. V roce 1957 Z. Miler natočil první film s postavičkou malého Krtečka – Jak krtek ke kalhotkám přišel. Vladimír Lehký, František Vystrčil, Ladislav Čapek, to jsou další zvučná jména z nesčetných režisérů animované tvorby. Od roku 1965 se u Bratří v triku začala psát nová tvůrčí kapitola – Večerníček. Prvním animovaným byly Pohádky ovčí babičky, následoval Rumcajs, Pohádky z mechu a kapradí, Štaflík a Špagetka, O klukovi z plakátu a ostatní...

Studiem Bratři v triku prošla řada předních českých výtvarníků – Kamil Lhoták, František Freiwillig, Zdenek Seydl, Adolf Born, Radek Pilař, Adolf Hoffmeister, Miroslav Štěpánek, Vladimír Jiránek, Miroslav Jágr, Jaroslav Malák, Vratislav Hlavatý, František Skála, Jiří Kalousek, Jiří Toman, Jiří Šalamoun, Petr Sís, Pavel Koutský, Jitka Walterová a mnoho dalších.

Během let ve studiu vzniklo okolo dvou tisíc filmů a seriálů rozličných žánrů a stylů, včetně realizace několika dílů Toma a Jerryho.

Bohužel - studio se sedmdesátého výročí vzniku nedožilo. Posledního zaměstnance propustil Krátký Film Praha a.s. před několika lety. Nicméně tvorba studia Bratři v triku zůstává nesmazatelně součástí české a československé kultury, jako i součástí dětství několika generací...

Nyní máte možnost projít si příběh Večerníčku a seznámit se s plejádou jeho tvůrců nejen od Bratří v triku na výstavě „Večerníček slaví 50“ ve Valdštejnské jízdárně a Muzeu Kampa do poloviny září 2015, kterou uspořádala Česká televize.

Martin Houska