...kamera!
...jede...
...zvuk!
...běží...
...klapka!
..."klap" - filmové klapky po třetí...

7.10. 2023 by se Břetislav Pojar dožil sta let.

A jak toto spolu souvisí? Filmová klapka a pan Pojar? Spolu se protnuli na počátku tohoto roku, kdy jsem pro Filmový festival ve Zlíně výtvarně pojednával již třetí klapku, která se během festivalového týdne vydražila spolu se 125 klapkami dalších výtvarníků.

Ale lépe začít od začátku...
Filmová klapka je jednoduché zařízení, které umožňuje v jednom malém prchavém okamžiku určit společný počáteční bod filmového i zvukového záznamu. Před šestadvaceti lety moudrou hlavu napadlo rozdat několik klapek výtvarníkům a vyzdobené klapky následně dražit v rámci festivalu. Zrodil se Salon filmových klapek.

A Břetislav Pojar? Ten se narodil roku 1923 v Sušici. Roku 1942 maturoval na gymnáziu v Písku a jedno z jeho dětských přání bylo stát se architektem. Ale válečný stav a nově vznikající studio kreslené animace AFIT životní osudy stočily jiným směrem. Práce ve studiu ho uchránila - tak jako mnohé jiné, od totálního nasazení v Říši a od kreslíře a koloristy se vypracoval na zdatného animátora. Před koncem války bylo studio rozpuštěno, ale jeho zaměstnanci uhranutí animací již v červnu 1945 zakládají spolu s Jiřím Trnkou Studio Bratři v triku. Pojar si však chce vyplnit svá dřívější přání a je přijat na studia malby na AVU a posléze i architektury. Avšak mocné kouzlo filmových zázraků jej natolik pohltilo, že již za rok se do studia vrací a to v době, kdy Jiří Trnka kreslený film opouští a zakládá nové studio filmu loutkového. Břetislav Pojar se stal jedním z jeho kmenových animátorů. U Trnky později začal i vlastní režisérskou dráhu, kterou naplno rozvinul po roce 1958, kdy zakládá další studio loutkové animace v Čiklově ulici.

Lev a písnička (B. Pojar 1959)

"Čiklovka" je jeho osudem, jeho rájem, prostorem, kde zhmotňuje střípky své fantazie. Zde, pod jeho i rukama dalších geniálních spolupracovníků, vznikají filmy a seriály, na kterých vyrůstá několik generací dětských diváků.
Toto tvůrčí období jsem chtěl připomenout právě letošní klapkou. A jak jinak, než tím nejznámějším z Pojarovy tvorby - spoluprací s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem, který by se rovněž letos dožil magické stovky. Jejich společné dílo se zrodilo na počátku let šedesátých - nejprve to byl seriál o koťatech, poté medvědi od Kolína, filmy Jabloňová panna, Antidarwin a seriály Zahrada, Dášeňka. Vytříbený cit pro humornou nadsázku a poutavé výtvarné zpracování se obzvláště u medvědů skloubilo do dokonalé harmonie a vyneslo jejich díla na vrchol české animované tvorby.

Břetislav Pojar jako animátor dokázal rozpohybovat úplně vše a vdechnul život nesčetným postavám ve svých filmech i filmech Jiřího Trnky. V době, kdy se v "Čiklovce" začaly exponovat první metry nových filmů, Pojar animoval u Trnky v Bartolomějské velkofilm Sen noci svatojánské, neboť bez jeho přispění si "Mistr" vznik takového díla nedokázal představit (J. Trnka 1969).

J.Trnka s Titánií

Slavná je rovněž jeho animační etuda zoufalého bojácného Neklana ze Starých pověstí českých (J. Trnka 1950). Nebo oživlé hrací kostky, které si "povídají" se šaškem při akrobacii na laně ve filmu Paraplíčko (B. Pojar 1954).

Dokonale znal omezené možnosti trikové kamery, které však využíval k ohromujícím vizuálním účinkům. Své mistrovství uplatnil i v dlouhodobé spolupráci s Kanadským národním filmovým střediskem a od roku 1989 předával své zkušenosti na katedře animace na pražské FAMU. Během svého života obdržel bezmála sto třicet filmových cen a uznání za sedmdesát sedm animovaných titulů. Zvládl i režii filmu hraného, čtyř dokumentárních a troufl si i na režii divadelní opery. Právem je řazen mezi nejslavnější světové filmové tvůrce.

při oslavách narozenin na Barrandově 1996

V animovaném filmu se klasická klapka nepoužívá. Točí se okno po okně, na úvod záběru se nasnímá jen číslo záběru a tak synchron se zvukem je prací až pro střihače. A snad právě proto mne spojení klapky s animací tolik lákalo.
První moje klapka z r. 2021 byla věnována Pojarovu kameramanovi z čiklováckého období panu Vladimíru Malíkovi k jeho devadesátinám a druhá sto desátému výročí narození Jiřího Trnky. Klapky jsou oboustranné, s textem připomínajícím danou osobnost.

Vladimír Malík

Jiří Trnka

Pro klapku Břetislava Pojara byly předlohou tyto tituly:

Kočičí slovo (1960)

Pojďte, pane, budeme si hrát (1965-67)

Darwin Antidarwin aneb Co žížala netušila (1969)

Jabloňová panna (1973)

Zahrada (1974-77)

Dášeňka (1977-79)

 Dražba klapek probíhá v neděli uprostřed filmového festivalu ve vzrušivé atmosféře Kongresového centra ve Zlíně. Počet výtvarně pojednaných klapek se pohybuje okolo sto dvaceti pěti a dražba trvá šest (i více) hodin.

Spolupráce s panem Pojarem byla mnohdy složitá, ale nezapomenutelná a přinášející hořkou sladkost života...

Martin Houska