Je to už devět let, co je naše čtyřčlenná rodinka na Fleru a já (otec) si po celou tu dobu říkám, že začnu psát i na Fler Blog. Vlastně ani nevím, proč jsem to dosud neudělal, ale dost možná nebyla ta správná chvíle. Dnes jsem si ale řekl, že se znovu podívám, jak na to a začal jsem psát :)

Psaní mám rád a i když právě neoplívám všemi pravidly českého pravopisu, píšu. A píšu proto, protože chci něco říct a a pamatovat si určité chvíle, protože s pamětí je to někdy na štíru. Když si ale vezmu některý ze svých deníků, které píšu každý den už téměř deset let a najdu si v něm například dnešní datum 21.2., dojde mi, jak už jsou vlastně děti velké a že dcera Natálka není už tou malou holčičkou, kterou jsem kolem řeky vodil do školky a učil ji poznávat historii našeho města a že syn Tomáš vyrostl v mladého muže s cílem studovat grafický design. V tu chvíli Vám dojde, že nápad, zapsat ho do umělecké školy už ve školce, byl asi krok správným směrem a že Vás dcera občas poslouchala, když Vám vyjmenuje názvy všech mostů ve městě :) 

Proto si dnes do deníku napíšu i to, že jsem napsal poprvé do Fler Blogu a jaké byly reakce čtenářů, takže možná dnes píšu naposled, ale i tak po dokončení příspěvěk uložím :). Věřím totiž, že mě to posune určitým směrem a minimálně si to za deset let budu pamatovat :)

V hlavě se mi rodí další nápad něco vytvořit a to je čas přejít od psaní ke kreslení. Možná, že výsledek této myšlenky nakonec najdete v našem zboží, ale k tomu je ještě dlouhá cesta. Bude to zase něco, nad čím bude někdo kroutit hlavou a nebo naopak z toho bude nadšený, ale to nikdy nevím. Zcela jistě to ale bude originální!

Tomáš Inderka