V neděli byl náš velký den. Oba moji pejsci se stali canisterapeutickými:-)))))-

canisterapie

Sešel se nás maximální počet účastníků pro tuto zkoušku - 15 týmů. Pejsci byli nejrůznějších ras od jezevčíka, pointra, bernské salašnické psy po "klasické" labradory. Ani voříšci nechyběli.

Zkouška se skládá z 10.částí:

1. Postoj psa k cizím psům a lidem

2. Reakce na pach

3. Základní poslušnost psa

4. Vztah psovoda a psa

5. Vzrušivost psa

6. Zachování klidu

7. Přímé setkání

8. Podávání pamlsku

9. Reakce na rychlý pohyb a nečekaný hluk

10. Nesení psa

Všechny části zkoušky moji pesanii zvládli v pohodě, nejtěžší pro ně bylo "zachování klidu". Pes měl vejít do hloučku lidí, každý ho hladil a všichni byli velmi hlasití. Poté měl psovod se psem hlouček obejít, rozhodčí vystřelil deštník a spadla mu hůlka.

Sidí šel jako úplně první, s důvěrou vstoupil do hloučku, paní rozhodčí opravdu velmi nahlas vykřikla "jééé, pés" a do toho canisterapievšichni ostatní. To bylo na chudáka Sida trochu moc. Honem pryč! Na povel v hloučku zůstal, ale radost z toho neměl. Jak z toho byl rozhozený, tak se vystřeleného deštníku hrozně lekl, čehož by si normálně ani nevšiml (ne, že bych to s ním trénovala-jen jsem to doma jednou zkusila. Deštík nenosím, tak jsem chtěla vědět, ja se bude tvářit). Spadená hůlka mu nevadila. 

Ájce v hlučném chumlu lidí taky nebylo nejlépe, ale zvládla to mnohem lépe, jak Sid.

Tato část zkoušky byla opravdu extrémní předvedení situace, která snad v praxi ani nemůže nastat. Obdivuji zkoušené pejsky - všichni labíci a salašník, kteří ještě vrtěli ocáskem.

Při přímém setkání si Sideček pamatoval rozhodčí, která ho tak polekala, takže místo obvyklého mazlení se jen zdrženlivě nechal hladit a tahat...

Výsledek zkoušky: Ájka splnila na 100% + 1b. za vstřícnost

Sid splnil na 100%

 

Těším se na září, kdy začnemě chodit do školky k postiženým dětem. Ale ani o prázdninách nebudeme zahálet. Čeká nás pár akcí na příměstských táborech :-).

 

Přidávám pár fotek, co jsem stihla nafotit ;-).