Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou sedmdesátou pátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Dopřávajíce si souzvuku hlasu Mistrova a hudby jeho milené, račte s námi všichni oslaviti, že dnes jest tomu již jedenáct let, co byli jsme taktéž o prvé neděli adventní dne 1. prosince historicky prvou Chvalinovu chvilku nedělní poesie servírovali. Právě zahajované saisoně dvanácté i Vám všem posluchačům věrným pozvedáme číš s básnickým přípitkem na štěstí a naději!

P.S. A navíc jest bedýnka tato náhodou právě jubilejním šestistým zdejším příspěvkem Chvalinovým!

Vábíš
ze sbírky Nokturna

Vábíš mě
jako číš,
co jiskry
štěstí dopřeje.

Zelené přítmí
tlumená světla,
přináší do srdce
akordy naděje.

Já jim chci uvěřit
a pro ně žít.

Až jaro zachvěje
plachými strunami
tvé něžné lásky,
přijmu tě
jako ženu.

Pak osud rozlije
kantilénu
do souzvuku duší.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.