Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou třicátou sedmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Ku přivítání štěněte rodinného tragikomický psí kus Mistrův.

Pudl
(dosud nezařazena do žádné sbírky)

Kamarád a přítel Rudla
pěstuje a chová "Pudla".
Pudl, jak má ve zvyku,
dělá hroznou rotyku.

Povídám mu jednou tudle:
"Příteli a milý Pudle.
Bys nevyšel ze cviku,
navštívíme Moniku."

Monička je něžná tenká,
ušlechtilá štíhlá fenka.
Podle svojí podoby
má i vzorné způsoby.

Náš Pudl zas jak vetřelec
připravit ji chce o věnec.
Pro své peské zážitky
nečiní si servitky.
Honí stále Moničku,
já bavím zas paničku.

Pudl v peském opojení
taktiku svou náhle mění.
Jako zloduch z temnoty
močí na mé kalhoty.

Ucítiv proud pokropení
zuřivostí krev mi pění.
"Hovado, ty zmetku peská,
mé gatě mám prvně dneska!!"

Rozčilený plný zloby,
nevěda tu činit co by -
padaj na mne hrozný mdloby.
Panička mne s nočníkem
křísí mokrým ručníkem.

"Nezlobte se, milý pane,
nehoda se někdy stane.
V peském světě tak to je,
že si vás pes značkuje!"

"Milostivá, coby mladík,
nejsem žádný peský patník!
Za ty jeho manýry
vytahám ho za kníry!"

Zahanbený čním z pohovky,
uražený zvedám krovky.
Mokrá noha nohu mine.

"Slušný člověk nepromine -
city mé a psa jsou jiné!
Páchnu jako ze psírny!!"

Ostudy té provinilé
zážitek ční nesmírný.

Hrdý Pudl kráčí kolem -
já znectěn do čistírny.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte..   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.