Bedýnka tato archivační založena byla, by šestistou třicátou třetí Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Doteky závějí
ze sbírky Obyčejný rok

Doteky závějí
rolničkou zvonějí.

Na každém rampouchu
cítím dech úsměvu.

Tuším oblevu,
jež kloní les.

V bělavém koberci
zní tanec polonéz.

Ve stopě lyžaře
je námět scénáře.

Vepsané povely
zní strohým příkazem,
pathosem.

Paprsky
padají v bílou zem.
Slunečním rákosem
bodají moji tvář.

Zvídavě pro můj snář
hledají rozpravu.

Lístečky ze jmelí
v rytmickém souladu
chumelí na hlavu
zimního obřadu.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.