Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou devadesátou čtvrtou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Po radostném venkovském pobytu služebním servírujeme jarní kus z venkovské sbírky Chvalinovy, k níž - jen račte pomníti a s námi se radovati! - byli jsme tam přítelem rodinným illustracemi obdarováni. Jich zpracování jest vbrzku zamýšleno, tudíž ctěné čtenářstvo Chvalinovo může se na ně již počíti těšiti.
Krtek a zahradník
ze sbírky Obyčejný rok
Krtek a zahradník
vrtají zeminu.
Poklidu nemají.
Chvíli tu, chvíli tam.
Horlivě hledají.
Ztracenou květinu,
feminu,
či jiný zapadlý drahokam.
Převrací hromádky,
každý sám
potajmu zavrtán studuje tlapy, stopy,
či jiná znamení k novému pojení.
V horlivém tvoření
tak blízko zázraku.
Svým chvatem vrývají morálku,
co stále je k něčemu nutí.
Musím to vyzvědět.
Stojí za povšimnutí.
Je třeba využít soumraku.
Obhlédnout zahrádku,
co ti dva kutí.
Potkat je pospolu
nemám dost chuti.
Ti dva se zbožňují
jako pominutí.
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.

