Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřstou devadesátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Předsvatoladislavské verše svatojánské.

Z Harrachova
ze sbírky Písně podzimu

Bělavý kamínku
od svatého Jánka
jsi pro mou vzpomínku
poodkrytá něha ženy,
tichá radovánka.

Znáš šepot Mumlavy,
společné rozpravy,
tajemství pověry pramene,
chatu Harrachovku.

Znáš háje, malebné cedule,
horalské klauzule,
kde v každém slůvku,
barvení podzimu
promlouvá koření hor.

Nad nimi mraků vzdor,
potrhán nesmělým sluncem,
lemuje okraje našeho žití.

Pro štěstí, které zde cítí
v přelomu horečku,
pozadím blížící chlad.

Ty, svatý Jánečku,
musíš nás pohlídat.

Zrcadlem krásniček
zář modrých zorniček,
půvabem poenty
vepsaný řád.

Z upřímné radosti
vytrysklý ohníček,
aby nám nevychlad.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.