Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřstou čtrnáctou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Život
(dosud nezařazena do žádné sbírky)

Lidský život ve své dráze
podobá se v jemné kráse
mráčku na obloze.

Zrodí se z vodních par,
pocítí slunce žár,
zavoní mladičkou vůní.

Pomalu rozkvete,
pohledí do lidských tůní,
do břehů radostí, i štěstí.

V hýřivém rozkvětu
projde po náměstí,
aby se představil,
pochlubil památkám světa.

V tvořivém náporu
prochází léta,
údobí zápasů,
kde v shonu
pro krásu nezbývá čas.

Pozdnímu záření,
temnému podzimu,
přituží mráz,
v něm vichr rozpráší
zažloutlý list.

Potom už pokorně, oddaně,
vrací se do svých míst,
když zima
odklepe hranu všem hrám.

Nic zlého netušíc,
koloběh uzavře záře svic.
Aby se rozplynul,
připomněl vzpomínkám, –
aby pak odešel zase sám.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.