Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřstou šestou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

 

Zbožněná
ze sbírky Písně podzimu

Paní má zbožněná.
Tolik jste vzdálená
a přitom mi tak blízko.

I když klesly mraky nízko,
pro mne svítí slunce jas.

Jsem omámen z vašich krás,
dojat vaší náklonností.

Mé srdce vás v nitru hostí,
probouzí můj nejvřelejší cit.

Kéž bych mohl, paní moje,
v blízkosti vás vděčně žít.

Báseň tato jest bez nahrávky.

 

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.