Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřstou druhou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Zpěvná domovina milená, všemi Mistry opěvovaná...

Dumka Josefa Suka
ze sbírky Omamné portréty

Zpěvnou českou krajinou
bouřné mraky jdou.
Od kopců se chmurně valí
nakažlivým vichrem dálí,
prolétají lidskou duší,
její bodré jádro kruší
smutnou tesknotou.

A to vidí na výsluní
naši Mistři muzikální.
Tato slova k sobě praví:

"Nuže, páni kmeti milí,
my jsme s tímto lidem žili.
Pomozme mu v jeho bolu,
aby žil zas při vrcholu,
aby šťastný v rodném domě
zpíval pro své malé robě
českou píseň svou."

I pozvedne se vetchá ruka
stařičkého Mistra Suka:
"Jdu k národu svému ven,
poslechnu jej pod oknem."

Kráčí Mistr rodným krajem,
mokřinou i polem, hájem,
jde Mistr od města k městu,
od své zhouby k svému trestu.
V ryzích místech čisté krásy
slyší jenom cizí hlasy.
Všude cizí rytmus kroku,
až tryská mu slza v oku.

Zkouší Mistr krutá muka.
Tu vzpomene svého vnuka.

Hrají housle, zvučně hrají
českou píseň v českém kraji.
Nad osením skřivan zpívá,
nad potůčkem kvete jíva,
melodie divá, snivá
dovádivé srdce jímá,
nutí, svádí, pobrukuje,
duší, tělem poskakuje.

Šťastný Mistr jak před léty
šťastným hlasem volá kmety:

"Přece, páni, rodná zem
žije naším odkazem!"

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.