Bedýnka tato archivační založena byla, by pětistou padesátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Pětatřicetileté verše listopadové, poznovu víc a více živé... I po dusných letech dvaceti lze se o svobodu přičiňovati a k ní se dobrati.

Konečně přišel ten den
ze sbírky Živé znění národního probuzení

Konečně přišel ten den.

Prapory, kytice, věnce
z křižovatky od Florence,
vše studentskou snahou,
procházejí drahou
zachmuřenou Prahou
k památnému Vyšehradu.

Bohatýři, na poradu!

Odčiníme podlou zradu.
Hanbu, zradu,
pod kterou se národ svíjel
plných dusných dvacet let.

Musíme si povědět
nyní skutky,
ne už slovy,
co jsme dlužni Palachovi.

Udeřila naše hodina,
otvírejte brány!

Blaničtí rytíři vyjeli s námi.

Národe, máš Bílou horu.
Je čas zvednout trikoloru!

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.