Bedýnka tato archivační založena byla, by třístou padesátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
V třistapadesáté chvilce nedělní vysíláme v přednesu Mistrově zaznamenané roky jeho padesáté. A v předstihu chystáme se již na přípitek ku jmeninám a narozeninám Helenčiným...

Rehabilitace
ze sbírky Helenčin kruh

Je tu už padesát.

Zlověstné neduhy.
Všechno se valí.

Pohodu života mi kalí
vetřelé zábrany.

Křiví mi páteř,
blokují pravý kloub.

A navíc ještě hloub
do mysli zaráží nevlídnost,
opadlý smutný chlad podzimu.

Vzpomínkou
hledám svou krajinu,
kde zvoní voničky
romantických let.

Bolest ji rozplývá.

Zrak paní doktorky
povážně zakrývá
vrtkavou iluzi.

Na měsíc, možná víc,
mi musí
přerušit hudební zálibu.

Vštěpuje zdlouhavost
procedur,
která chce pečlivý čas.

Čeká mě suterén.

Parafín, zábaly,
tvrdý drill výkyvu.

V něm sestry z lidských krás
vrací zas poentu,
zákony pohybu.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.