Myslíte?

Nebo se jen tak tváříte že v tom co tvoříte zdárně obstojíte, jako i já si myslím že když tvořím tak vzdor všemu obstojí a pak vidím že na vedlejší koleji stojím a to se divim že jsem to nezpozoroval dřív. 

To na úvod.

Ale fakt, ja si přesto všechno co v tomto životě řešim , dělám , zažívám a pozoruji tak si myslím, že člověk je tvůrce a měl by tvořit a díky tomu dobře se mu má dařiť a ne živo-řiť.

Doslova .

Je v tom pokora?

Cosi myslíte?