Na procházkách se psem jsem si všimla krásného keře ibišku. Vyčíhala jsem si okamžik, kdy na něj bude svítit slunce, a šla jsem nalovit nějaké snímky. Při focení kolem mne lítaly včely. Všimla jsem si, že jsou celé olepené pylem, na nožičkách, i na tělíčku. Chudinky se sotva vlekly a letěly s tou zátěží daleko pomaleji a neohrabaněji, než jsem u nich pozorovala jindy. I jen zatočit a přistát bylo pro ně obtížné. Vzlétaly pomalu a nad květem se točily docela neobratně.

Co dělají včely v těchto vedrech, to vám přiblíží moje obrázky. Jestli v té hromadě pylu včelu ani nevidíte, pak to bude tím, že opravdu ty včely kolem sebe nadělaly takový binec, rozsypaly pyl i na lístky květu. Pyl včely trousily ze svých nožiček a zadečku, kudy lítaly.

A tohle je ten keř v celé parádě