Na westerny se dobře kouká v televizi, ale že budu v jednom z nich hrát jednu z hlavních rolí by mne nenapadlo ani ve snu...
Máme nového souseda. Gangstera každým coulem. Komunikuje s námi prostřednictvím nájemných zabijáků v kravatách. Jejich přesně mířené kulky paragrafů kompletně rozstřílely náš sen o poklidném životě v ústraní. Odmítli jsme po dobrém vydat to, co jejich chlebodárce potřebuje – pozemky a čísla popisná. „Zničím vás!“ vzkázal po svých posluhovačích. Nebohou starou vdovu drží v šachu výhrůžkou zbourání polovinu domu (žel, chuděra sousedka na něj opravdu nemá papíry) a nás s dalšími sousedy plánuje totálně odříznout od vody a příjezdové cesty. Našimi starými, neúplnými smlouvami se pravděpodobně neubráníme jeho profesionálním zabijákům… Přesto jsou sousedé odhodláni bránit třeba vlastním tělem svá práva a svůj majetek. Ať to stojí, co to stojí! I za cenu vysokých ztrát…A přestože příliš idylické vztahy s námi nikdy nepěstovali, berou nás automaticky za spojence a přinášejí munici…
Potřebovala jsem to rozdýchat. Vydala jsem se na podběl. Po letech jsem konečně našla místo, kde jej lze sbírat. S touto jarní léčivkou je totiž potíž. Roste nejčastěji v příkopech frekventovaných silnic a na náspech železničních tratí… a na loukách v čistých lokalitách se jí nedaří…
Miluji slunce – a tam jich byly stovky! Plním zlatými sluníčky podbělu svou bylinářskou tašku… a přemýšlím o nich. Jsou poslové jara a pravým požehnáním pro zesláblé včely. Mohla bych se inspirovat – což takhle být poslem života v šedém světě chladu? Rostou na místech ne zcela vábných – na rumištích, haldách, u silnic. Přesto působí hojivě. Všude, nejen v krásném prostředí, můžu potěšit a být k užitku. Podaří se mi zabránit nákaze chamtivosti, zloby, zášti?
__________________________________________________________________________________________
Nehledej si dům, ale sousedy.
