Když se mi před téměř sedmnácti lety narodil první syn, byla jsem šťastná novopečená matka plná naivních  představ a ideálů. Teorii výchovy dětí jsem měla v malíku, během těhotenství jsem nezahálela a pilně studovala knihy a příručky. Vážně jsem si myslela, že vhodným výběrem hraček podpořím jeho zdárný vývoj, rozvinu vrozenou inteligenci (po otci), výtvarné vlohy(po matce), prostě udělám to nejlepší pro rozvoj malého génia.

V několika prvních letech jeho života se tak v pokojíčku objevilo několik dřevěných stavebnic, dřevěný vláček, maňásci, skládačky, omalovánky, pastelky...... vše pečlivě a s láskou vybrané.

A jak šel čas, mé představy se pomalu ale jistě rozplývaly. Z Honzíka se vyklubal malý hyperaktivní rošťák, od začátku měl na všechno svůj názor. Dřevěné kostičky sloužily výhradně jako munice, omalovánky ani skládačky ho nezajímaly. Do pokojíčku se postupně vloudily zbraně, vojáčci, strážci vesmíru, transformeři, dinosauři, draci, později pokémoni a další podobná havěť.

Dneska už jsem otrlá matka, syny mám tři a do jejich klučičích zájmů jim nemluvím.

Když jsem před časem dostala za úkol vyrobit čínského draka věděla jsem, že doma najdu dostatek studijního materiálu. Draci si u nás drží čestné místo mezi oblíbenými hračkami. Sice žádný z nich není čínský, ale pro inspiraci a začátek to stačilo. Dokonce jsem doma objevila jednu knížku s podrobným popisem anatomie draků.

Měla jsem poměrně jasnou představu o tvaru těla, to bylo rychlé. Pomohl obrázek z netu. Původní nevýrazné strojové prošití na břiše nahradila ruční výšivka. Ostny na zádech nemohly chybět, stejně tak zakončení ocasu. Opět jsem vzala do ruky jehlu a použila ruční výšivku. První noha byla moc dlouhá a tenká, ale na druhý pokus už to bylo ono. Drak dostal nohy, drápy byly jasná volba.

Už začal vypadat k světu, ale pořád chybělo to nejdůležitější. Drak byl bezhlavý a já bezradná. První hlava byla moc velká a vůbec divná, letěla rovnou do koše. Asi dva týdny jsem si s ním nevěděla rady. A pak se to najednou nějak rozjelo. Přidala jsem "límec" kolem krku, trefila tvar hlavy a už jsem si jen mohla hrát s detaily. Šlo to úplně samo, drak prostě uzrál. Oči, uši, zuby, vše na první pokus. S jazykem poradili kluci. Prý mají draci konec jazyka do kulaté špičky.

Teď už drak čeká na svoji novou malou majitelku. Ta se narodí v srpnu, podle čínského horoskopu v roce draka. A já ji přeji, ať je v souladu se svým znamením vyjímečná, úžasná, fantastická... prostě jako každý správný drak.