Všimla jsem si, a musím skromně poznamenat, jak mne to těší, že není nic, co by odradilo moje zákazníky od nakupování. Můžu být klidně vzdálená tisíce kilometrů daleko a slíbit nejbližší dodání zboží až za dva měsíce, stejně jsou mi mnozí věrní. Pecka! Jsem strašně pyšná na to, jak krásně nám to spolu šlape. Děkuju! A protože tím pádem cítím tak trochu potřebu podat vysvětlení kde jsem, proč tam jsem, co tam dělám a proč neodesílám zboží, sedám dneska ke svému Fler blogu a píšu...

Ahoj! Jsem ve Španělsku.

Na pobřeží Costa del Sol, které jsem si (díky strýčkovi Google a tetě Wiki) našla jako nejteplejší místo Evropy a můžu zpětně potvrdit, že to tak opravdu nejspíš bude. S mým mužem jsme každý rok v zimě cestovali někam hodně daleko, abychom unikli dešti, sněhu, bodu mrazu a blátu, které je nejvýraznějším průvodním jevem zimy v Praze. Nic proti sněhu, jsem holka z Podkrušnohoří, mám ho ráda, ale fakt je, že abych si užila zimu, nesměla bych bydlet v naší metropoli. Jenže, nic naplat, teplo mám radši.

Nehledě na to, že čím jsem starší, tím víc mi chybělo v zimě slunce. Holt, citlivá umělkyně (velká nadsázka, samozřejmě, spíš bych měla napsat přecitlivělá a hysterická).

Prst na mapě jsem loni na jaře zabodla na oblast kolem Málagy a řekla, že to tentokrát zkusíme jinak. Je za tím tisíc a jeden důvod, při čemž tím hlavním důvodem pro přesídlení do Španělska a ne třeba do Kambodži, je ten, že jsme tentokrát chtěli zůstat napojení na Čechy. A pracovat na dálku.

Bylo tedy nutné stejné časové pásmo.

Takže, zatímco jsme každoročně odjížděli na opravdovou dovolenou, během které náš rodinný rozpočet chudnul, tenhle rok, technicky vzato, na dovolené nejsme. Nebudeme si nic nalhávat, já jako výtvarnice na volné noze opravdu nejsem ta, která by spasila finance, ale hlavní osoba přes naše cash flow, můj manžel, tu programuje, až se z něho (někdy) kouří. Žádná dovolená. Na prvním výletě (do Granady) jsme byli teprve včera, po měsíci pobytu. Uf.

Ale přesně to byl náš plán.

Chtěli jsme si vyzkoušet jaké to je, zůstat relativně v teple, ale dál pracovat. Prostě to zkusit. Jde to? Nejde to? Bude nás lákat moře k lenošení a palmy k zahálení?

Můžu zatím potvrdit, že to jde. Můžu potvrdit i to, že tu dokáže být pěkná zima, ale naštěstí jenom v noci a nikdy ne pod deset stupňů. Ale je to prostě Evopa, žádné tropy. Byty máme pronajaté přes internet, každých čtrnáct dní jsme zatím měnili místa, abychom alespoň něco ze Španělska viděli. Ale stále je to poměrně malé území Slunečného pobřeží, protože ať už na sever nebo na jih, všude jinde je zhruba o tři až pět stupňů méně. Zvláštní, že? A je rozdíl mít třináct nebo osmnáct stupňů, to je jasné.

A co já? Co moje maličkost?

Já, prosím pěkně, trénuju. Trénuju svojí představivost, techniku, oči, mozek, i tělo. Sbalila jsem si v Praze oblíbené barvy, spoustu papíru, cenné štětce, pastelky a fixy, a připravuju tu pro svoje zákazníky motivy na rok 2016. Dala jsem si za úkol se zklidnit, zlepšit, posunout. Vyčistit si hlavu a rozmyslet si svoje další profesní cesty. Plus, koupila jsem si u Číňanů jógamatku a tak na odpoledním slunci trénuju i psa hlavou dolů, kobru, holuba, strom... Nebojte, nezbláznila jsem se, ani jsem si nepořídila cirkus, jenom si prostě tak lehce cvičím jógu. Paella mě nedostane! Špeky dolů! (Ehm, kéž by...)

Co se týče vyčištění hlavy, měsíc je zatím málo. Ale už to pomaličku začíná fungovat, cítím se méně ustaraná. A taky se začínám moc těšit na to, co přinese tenhle rok a co všechno udělám s nasbíraným materiálem. Skic a nápadů bude, zdá se, dost.

I pár obrázků tady pro vás mám, abyste věděli, že se neflákám...

 

 

Takže, otázky kde jsem, proč tu jsem a co tu dělám, jsem zodpověděla, zbývá tedy ještě vysvětlit, proč neodesílám zboží. Věřte mi, že jsem zkoumala tu možnost nechat si sem poslat svoje věci a odesílat objednávky z jihu, ale pošta by vyšla pekelně draho. Pár přátel i rodina se také nabídli, že by se mi o objednávky postarali, ale kdo prodává tady na Fleru, tak ví, že některé poptávky jsou velmi individuální, někteří zákazníci, při vší úctě, mírně komplikovaní a navíc, jen já přece vím nejlíp, jak zabalit objednávku po "myynovsku" a jaké překvapení přidat (hi hi, další nadsázka, ale ne zas tak nepravdivá). Proto jsem se rozhodla objednávky přijímat, být online a komunikovat, ale zboží odeslat až v březnu, po návratu domů. Na oplátku mají zákazníci samozřejmě možnost svoje objednávky zaplatit až na začátku března.

A to se mi zdá fér :).

Mávám z jihu, myslím na vás a děkuju za přízeň!
Vaše Myyna :).