DVEŘE
Všichni je známe, každý je máme a denně jimi procházíme nesčetněkrát. Taková obyčejná věc...
Ale víme opravdu, čím vším dveře jsou a jak ovlivňují naše životy ?
DVEŘE jsou vždy branou, předělem dvou prostředí, dvou světů. Jsou hranicí mezi světem vnitřním a vnějším, známým a neznámým, bezpečím domova a výzvami venkovního prostředí, ať už je jakékoli.
Funkce dveří je zjevná, historie jejich vývoje je známá už méně, přesto je velmi zajímavá.
Prvními „dveřmi“ byly nejspíše kusy kůže, zavěšené ve vchodu do jeskyně či chatrče. S vývojem obydlí se i dveře stávaly stále dokonalejším nástrojem, počínaje otočnou deskou s čepy v kamenných jamkách (vidět je můžeme ve starověkém Egyptě, ale třeba i doma u Flintstoneových :-), přes masivní dveře hradů, klášterů a panských sídel s kovanými zámky, mřížemi a okénky, čelícími mnohým nájezdům a útočníkům, až po dnešní moderní dveře plné elektroniky a sofistikovaných materiálů.
I relativně primitivní dveře už ale kromě funkce dostaly i zdobení a čím bohatší a mocnější byl majitel obydlí, tím honosnější dveře mohl mít.
První kožené závěsy ve vstupu si lidé pomalovávali ochrannými symboly a znaky, které měly zabránit vniknutí nežádoucích a nebezpečných sil. Později také hieroglyfy na kamenných vstupních stélách měly za úkol oznámit příchozím kdo dům obývá či kterým bohům je chrám zasvěcen. Blízko dveří do starověkých hrobek dokonce archeologové nalézají i nápisy a kletby, jimiž bude stižen narušitel klidného spánku pohřbeného; o účincích takových zaříkadel se tradují všeliké historky.
Středověk chránil lidi těžkými branami s robustním kováním, padacími mosty u pevností, i obyčejnými domovními dveřmi ze silných prken. Vůbec to nebyla klidná epocha a odpovídaly tomu i náležitě bytelné dveře, plné kovaných zámků, mříží a střílen.
Později se dveře staly více architektonickým a zdobným prvkem, zušlechtěné precizními intarziemi, jemným kováním a nejrůznějšími ozdobami, které měly za úkol vypovídat cosi o urozenosti majitelů. Čím movitější majitel, tím luxusnější sídlo a tím krásnější dveře, aby už u vstupu bylo jasné, kdo za nimi přebývá. Mnohé skvosty můžeme spatřit ve všech zámeckých, šlechtických i dalších historických budovách, jimiž je naše vlast poseta.
...klášter Kladruby... ...šindelový kostelík Děpoltice...
... dnešní podoba sídla JZD v Hošticích ze Slunce, seno... 
Současné dveře lidé vyvinuli do nesčetných podob a technických typů, dveře pobraly mnoho materiálů - od tradičního dřeva přes kovy, kompozitní hmoty a plasty až po sklo. Nenápadně zakomponované skryté bezpečnostní a protipožární prvky jsou dnes prakticky nezbytnou samozřejmostí, integrovaná elektronika umožňuje komunikaci s chytrou domácností, dálkově ovládané kamery a hlásiče střeží domy v nepřítomnosti jejich obyvatel jako hlídací pes, který nikdy nespí. Elektronické čipy a karty odemykají zámky dveří místo klíčů nejen v domovech, ale i v hotelech, továrnách a kancelářích. Ale co se asi stane, když v ovládačích či chytrých telefonech dojdou baterie nebo když na delší dobu vypadne přívod elektřiny ? Co si počneme, když zapomeneme vstupní PIN nebo heslo ? Jak asi dlouho vydrží záložní systémy blokovat roztržitému majiteli nemovitosti vstup domů ?
Ani dveře autobusu či vlaku už dnes nezavírá poslední nastupující, ale samotný řidič prostým stiskem drobného knoflíku; rovněž dávné a trochu nostalgické tramvajové „cililink“ už zní v ulicích jen svátečně. Ukončete nástup a výstup, dveře se zavírají...
Dveřmi letadla prochází většina lidí za asistence stevardky jen několikrát v roce; přesto tato křehká bariéra musí být natolik pevná, aby při letu ve velkých výškách vydržela obrovský rozdíl tlaku mezi palubou uvnitř letadla a vnějším ovzduším. Tady nesmí selhat ani jediná součástka.
Dveře auta si otvíráme a zavíráme většinou sami – tedy s výjimkou dam a celebrit, vystupujících z limuzíny ladnou nožkou na červený koberec.
Dnes už ale místo někdejšího obíhání vozu kvůli uzamčení každých dveří zamykáme pouhým stiskem jediného tlačítka a ještě nás autíčko pozdraví bliknutím a kviknutím.
Dveře mají také význam symbolický; psychologie a dokonce i snáře věhlasných a uznávaných autorů pracují s jejich archetypem. Dveře jsou tu vždy manifestací přechodu, mezníku, začátku i ukončení etapy, hranicí mezi duchovním a hmotným světem, někdy i mezi životem a smrtí...
OTEVŘENÉ dveře jsou jasnou výzvou , příležitostí, symbolem svobody, přijetí a nového životního směru. I když ještě nevidíme, kam vedou, je to zřejmá výzva...
Dveře ZAVŘENÉ symbolizují konec nějaké etapy, uzavřenou minulost, překážku, odmítnutí či tajemství. Jsou ale i symbolem bezpečí a ochrany před vnějším prostředím. Zůstávají-li uzavřené i přes veškeré pokusy proniknout dovnitř, je jasné, že cesta vede jinudy a nemáme se za každou cenu pokoušet prolomit onu bezpečností bariéru, která nás chrání - možná i před naší vlastní přílišnou zvědavostí...
Dveře jsou symbolem transformace, jakýmsi mostem mezi minulostí a budoucností. Stojíte-li za určitých podmínek chvíli přímo v otevřených dveřích, jste v okamžiku TEĎ, v němž dokonce za mimořádných okolností lze zahlédnout záblesk minulosti i budoucnosti současně. Ovšem to už je lekce jen pro silné povahy.
Mnohá posvátná místa nejrůznějších kultur po celém světě mají podobu dveří – třeba neolitické trility, dolmeny, lidmi vysekané i přírodou vytvořené skalní brány se stávaly uctívaným územím dané lokality. Průchod takovým útvarem byl a je vždy okamžikem iniciačním a metamorfickým, mnohdy považovaným za bránu do jiného světa, jiné dimenze, či dokonce jiného vesmíru.
Historicky a ve všech kulturách jsou dveře vnímána jako „ústa“ domu / domova, jimiž proudí dovnitř životní energie (čchi, ki, qi, prána...) a také nové příležitosti. Podle velikosti a vzhledu dveří můžeme dokonce usuzovat na charakter obyvatel daného domu, bytu nebo firmy. Dveře tedy zobrazují náš vztah ke světu, k lidem, k domovu a rodině.
Učení feng-shui a podobné systémy různých kultur mají k tématu DVEŘÍ hodně co přinést.
Dveře jsou vlastně tou nejzásadnější částí domu. Otvíráme je, zavíráme, klepeme na ně, někdy bušíme, zamykáme je, lze je i vykopnout, vyrazit z pantů…
Je to doslova práh prostoru; ostatně jméno "Praha" mělo počátek prý právě v tomto významu – Praha je v esoterickém světě prahem, bránou, jíž vstupuje duchovnost do našeho hmotného světa a která střeží čistotu tajných nauk ve svých ulicích (nebo by alespoň měla)...
Dveře jsou někdy i hranicí mezi svobodou a vězením.
Je to mezník, který každý den, každým svým překročením prahu a průchodem dveřmi překonáváme. Je ale jen a jen na nás, nakolik si důležitost dveří sami uvědomíme.
Některé dveře jsou staré, ale krásné a pevné,
jiné jsou jen strohými vrátky v nevalných zdech.
Jsou dveře natrvalo uzavřené, které opravdu nikam nevedou,
i mnohočetné, které se teprve na kód otevřou dokořán,
Některé dveře a dvířka pomáhají, ...jiné pomoc samy potřebují.
Jsou i takové dveře, které vlastně dveřmi nejsou, a přesto za nimi najdeme něčí pohádku...
Existují dveře do ryze soukromých míst, kde se dá i číst (a mnohé pak získá zcela jiný význam :-))
... dveře rovnou do podzemí,
i dveře, které nás poponesou do nebeských výšin...
Jsou dveře, které už na první pohled i největší odvážlivce přímo odpuzují,
a jiné naopak samy svou laskavostí a péčí zvou příchozí k návštěvě.
...oO:III:Oo...
Dveře se staly i tématem našeho posledního blogu.
Pokusily jsme se je zachytit se svými výrobky, někdy i symbolicky s dveřmi souvisejícími. Zveme vás - pojďte dál, račte vstoupit a projít se v našem světě dveří :
Kytičkovaná taška od Teruber bude skvělým parťákem na cesty i na nákup
Originální lehounký náhrdelník od Hanna.H vyjadřuje lásku k zahrádkaření a její nejoblíbenější dveře sezóny
Ozdobný špendlík od Muzikanti sobě možná houslovým klíčem odemkne srdce nejednoho hudebníka, včetně pánů
Šaty do horkého léta od etomatelier3
První oboustranné v uni velikosti
a druhé šaty v krásné letně sluneční barvě
Dámský náhrdelník od D.FELIX oslavuje krásu barvy v kontrastu s oprýskanou historií
Motýlice a vážky od Laura.K poletují kolem kliky, aby se mohly snést na správnou dlaň
Prstýnky s ručně malovanou můrou
Brož s nádechem tajemství a elegance
Přívěsek na klíče od aSnilek je zároveň symbolickým uzamčením jedné životní etapy.
Dveře na fotce jsou od bytu, kde Romana strávila s rodinou 23 let, než je zavřeli naposled a přestěhovali se do rodinného domku.
Slunce od RENATUS je nejen vzpomínkou na slunečné dny na plážích kolem mediteranu, ale má i srdce,
...a toto její další (trochu retro) květinové sluníčko jistě rozzáří váš úsměv i ten nejtmavší kout domova.
Ráda dodávám, že také tento blog doprovázejí fotografie, pocházející výhradně z objektivů členek klubu.
Nicméně s trochou smutku musím také prozradit, že tímto blogem o dveřích za sebou symbolicky a DEFINITIVNĚ ZAVÍRÁME i ty naše DVEŘE KLUBOVÉ.
V pomyslných dveřích se loučíme se všemi někdejšími i současnými členkami a děkujeme všem příznivcům za milé návštěvy a komentáře u našich blogů. Bylo nám tu hezky a rády jsme byly součástí...
Hmmm...
Jedny dveře se zavírají, ale kdo ví - možná se jiné (někdy jindy, někde jinde) mohou otevřít. Vykročme tedy pěkně pravou, a možná zas někdy někde NA SHLEDANOU...
Tento poslední blog pro vás připravily : Mirka - RE-NATUS (text), Romana aSnilek (tech.podpora) ,
a svými výrobky a fotografiemi všechny členky klubu 100x jinak
