Tak zasejc po dlouhé době bylo slyšet v Zieglerovic domácnosti šicí stroj...To proto, že jedna moje skalní fanynka nutně potřebuje deník pro svou maminku k narozeninám. Nejdříve jsem chtěla vyrobit klasický zieglerovský papírový, jenže když je to k těm narozkám a památeční, s fotečkou maminčiny maminky, napadlo mě konečně zrealizovat svoje dávné plány o denících s textilním obalem - to proto, že to prostě a jednoduše vydrží delší dobu než papír a snadno se udržuje praním.

Tak Efffča poslala babiččinu fotku a začalo martýrium - jak fotku vytisknout na textil, aby to bylo VĚČNÉ......

Já vím, že existují všelijaké fíglíčky, jako spešl papíry do tiskárny a žehlení přes žehličku, taky jsem to zkoušela....ale tak nějak to pořád nebylo ono, jednak hodně záleželo na látce - vadil sebemenší nopek, chloupek apod. Navíc ne vždycky byl hotový obrázek eňoňuňo....a já jsem prostě punťa. Takže nakonec zvítězila technologie, která pracuje s potiskem na téměř jakoukoliv látku (nejen 100% bavlnu...) a funguje nejen na termobázi, ale zároveň na bázi tlaku - pomocí speciálního lisu pak lze v domácích podmínkách tisknout v přijatelné kvalitě. Jediná vada práce s lisem je ta, že je to pro ženskou docela fuška...

A zde již Efffčina babička v textilní podobě....

A nebyla by to Zieglerka, aby si nevymyslela něco extra...Rozhodla jsem se totiž, že látku si potisknu sama, v tomto případě jsem využila klasické scrapbookové razítko, kvalitní barvu na textil a kuchyňskou houbičku - tou totiž tupuju textilní barvu na razítko. Práce je to špinavá a zdlouhavá, ale výsledek docela ujde....

Hotové přežehlit nejlíp přes pečící papír na buchty ...

A pak už jen vrčel šicí stroj a sálala žehlička....

Hotový obal je vypodšívkovaný, vystužený vliselínem, dá se prát do 40 stupňů. Dá se zavazovat na stužku, která může zároveň sloužit jako záložka.