Možná by se článek mohl jmenovat Fimo lžičky aneb na co si dát při výběru pozor :)

K napsání tohoto "článku" mě vedl nějaký vnitřní pud nebo nutkání, chcete-li,  při prohlížení kategorie Domov-nádobí. Možná mě někteří znají, kdysi jsem s laskavým svolením Siren, kterou považuji za svoji kamarádku a vzor, začala na Fleru dělat lžičky. Bylo nás pár, snad jen tři. Postupem času se to asi nějak rozkřiklo a jen za letošek jsem napočítala dalších 10-15 nových tvůrkyň, nechci napsat tvořilek, protože tohle slovo se mi z duše protiví. Ono taky co - potřebuji lžičku a kus fima, troubu má doma taky každý a stačí obrázek z netu a už to jede.

Tohle ale nemá být hanlivý článek, ale jakési "desatero" pro začínající fimo lžičkařky. Jelikož, jsem už jednou narazila, když jsem se snažila paní poradit - že se mám starat o sebe a co já o tom můžu vědět....No co já o tom po skoro třech tisících lžičkách můžu vědět.... Tak to radši napíšu sem a je jedno, jestli si z toho vezme někdo poučení nebo si řekne vlez mi na záda. A samozřejmě není mým cílem aby dělali všichni dokonalé výrobky .

1. Trochu se procvičit - jde o to,  že ne každý je zvědavý na naše první pokusy. Povede se nám lžička (sice vypadá,  jakoby ji splácal pětiletý syn) a tak šup s ní do obchůdku, protože lžičky frčí. Zkuste podarovat asi tak 135 vašich příbuzných a známých, trošku si vycvičte ruku a 136 výrobek dejte na Fler či jinam do obchůdku.

2. Mít svůj styl - nejde jen o to kouknout se na fler co "frčí" a udělat to stejně.  Jít vyšlapanou cestou vás prostě nemůže dlouho bavit. Hodně to souvisí s bodem jedna. Když uděláte dost lžiček, příjdete si na svůj styl a pak už nebude nic problém a nemůže se vám stát, že vám jednoho dne přistane v poště zpráva, že někoho kopírujete.

Nehledě na to, že prodejci jsou tu poměrně mladí a netrpí ztrátou paměti, takže i když zalovíte hluboko v jejich prodaném zboží a zrecyklujete jejich tvorbu, tak se to stejně pozná. Originál je vždy jen jeden :)

3. Nelakujte, nepoužívejte plastová očička,  nelepte vteřinovým lepidlem - tohle jsou nešvary, u kterých bych plakala. Lak na lžičkách, které se máchají ve vodě nevydrží a nevydrží. Lžička se oloupe a vypadá pak prostě hnusně. Nechte lžičky jen tak, nesnažte se odlišit za každou cenu. Ono to vypadá lesklé opravdu hezky, ale ne dlouho. Další nešvar je vteřinové lepidlo. Musíte-li zvolte tekutý polymer a tím se hmota krásně slepí. Kdo by chtěl jíst přilepovanou lžičkou a já bych asi měla strach o nezávadnosti u jídla, nehledě na to, že některá lepidla polymer naleptávají. A plastová očička? Jako nápad hezké u něčeho co se nemyje tak často. Ty očička se rozlepují samy o sobě, když se namočí, může se stát, že místo očiček budete mít velká bílá kola.

Dneska jsem dokonce u jedné prodejkyně četla, že myčku nemá, tak neví co s fimem dělá :) to mě hrozně pobavilo (v dobrém). Když mají všichni zmínku o myčce já musím taky. Myčka s fimem neudělá nic, umyje ho. Ale sušení po několikerém cyklu může fimo přesušit a pak začne praskat.  Nedělejte si iluze, že vaši zákazníci co myčku mají to do ní časem nezačnou dávat. Takže pryč s lepidly, očičky a lakem!

4. Pečlivě zpracujte hmotu - často vidím jak se někteří snaží asi o míchání barev, ale vnikne z toho hnusobarva. To opravdu nikoho neláká. Radši použijte méně barev než ošklivé splácaniny, které vypadají, že vám zbyly na stole.

5. Dbejte na detaily - to je drobnost, která vás odlišuje. Pečlivě vypracujte detaily, hrajte si s tím, koukněte na google jak zvířátko či jiná věc vypadá. Nekoukejte k jiným tvůrcům jak to dělají oni. Pečlivě udělejte očička. Použijte čistou hmotu. Nespoléhejte na to, že vám kamarádka či maminka řekne, jak krásné to máte. Buďte vždy a za každou cenu precizní.

6. Přemýšlejte - jak se asi bude ten hrnek s odstávajícím zvířetem držet? Půjde z něho pít? Jak se bude držet tahle lžička....a co když to spadne, neulomí se ty uši? Odstávající uši, ostny, vyčnívající, trčící věci do prostoru jsou vždy u tohoto spotřebního zboží problém. Často mi lidi říkají - ale ta kočka nemá takhle uši a já jim říkám ano nemá vím, ale tyhle uši vám vydrží. Když hodíte lžičku mezi ostatní, nebo do dřezu, vše vám zůstane na svém místě.

7. Otisky - určitá míra otisků je povolená. Jedná se sice o ruční práci, ale někdy co je moc, to je zkrátka moc. Pokud můžete, eliminujte je. Ne každý je u jídla zvědavý koukat na vaše prstíky a navíc (pro ty paranoidnější) - rozséváte důkazy pro celé republice :)

8. Adekvátně se ohodnoťte - toto je velká bolest asi všude. Nejen, že degradujete svoji práci, ale i práci ostatních. Jsem ráda, že se to prodá....Chci aby se mi to prodalo, tak první co udělám je, že podtrhnu cenu (místo toho, aby se zlepšila prezentace a vzhled výrobku, aby za tu cenu opravdu stál). Už jsem tu viděla lžičky i za 30 korun a to nebyl výprodej starších kusů! Ano do tohodle vám nikdo mluvit nemůže, ale když někdo udělá příbor, který máte v nabídce vy a dá jej o stovku levněji....jak s tím chcete bojovat? Ano už jsem slyšela i argument, že dělají zboží dostupnější pro méně náročné zákazníky.

9. Respektujte autorskou práci - hodně to souvisí s předchozím bodem. Když vám někdo pošle fotku výrobku, na kterém je obr nápis jméno tvůrce a zeptá se jestli mu to uděláte a vy v radosti nad zakázkou kývnete a ještě uděláte levněji, porušujete autorská práva (někteří se mylně domnívají, že když nekradou fotky, tak se přece nic neděje.....na netu je to volně ke stažení.....nevím kdo to udělal.....zákazník chce....atd.).  Neříkám, že máte odmítnout zakázku, ale vzít ji s tím, že ano, ale zpracuji motiv po svém. Nebudu dělat přesnou kopii. Strach, že zákazník půjde říct jinam je ale mocný nástroj :(, a tak jsou tu k vidění celé sady ve kterých poznávám své kolegyně i sebe. Věřte, že to občas bere energii a chuť do tvoření.

Je to občas legrace pozorovat. Udělala jsem pandu a protože se mi nahoru otisklo omylem černé fimo a nechtěla jsem to celé předělávat, zakamuflovala jsem to listem. No a do týdne má většina kolegyň pandiček lístečky :).

10. Zachovejte chladnou hlavu když uvidíte váš výrobek v cizím obchůdku - toto je bod, na kterém se snažím neustále na sobě pracovat. Hodit to za hlavu. Takže tady vám neporadím co s tím. Občas tvůrcům napíšu, někteří jsou slušní a stáhnou, omluví se, někteří urputně bojují a hádají se :), někdy je to prostě stejný nápad a omyl. Takže to chce pevné nervy a nejlepší je nesledovat nic.

Jestli jste dočetli až sem, tak už budete mít jen dokonalé lžičky .

Jakákoliv podnobnost je čistě náhodná a nebylo mým záměrem nikoho urazit. 

Přeji vám, aby se vám nestalo, že svůj nápad najdete u někoho jiného a hezký večer. Kakou

PS: Jak tak o tom článku přemýšlím - chybí tu ještě jeden bod - Nešetřete materiálem - je to vždy vidět a nejspíš se časem ošidíte o zákazníka.  Tenoučká omotávka se vždy rozbije častěji a rychleji než pevná větší vrstva.

A pro ty co bojují s cenou mám radu, kterou mi tu kdysi dala jedna úžasná osoba Hypacuda - představ si, že uděláš něco za cenu, kterou si myslíš, že zákazník chce. A teď si představ, že toho bude chtít 200 kusů. Bude tě to ještě bavit vyrábět, když víš, že je to podceněné a v podstatě dotuješ materiál?

Hezký den :)