Facebook, Instagram, TikTok a další platformy nejsou jen nástroje pro komunikaci. Skrývají v sobě vysoké riziko návykového chování. Jejich síla spočívá ve schopnosti aktivovat centra odměňování v lidském mozku. Vyvolávají příjemné pocity, dávají nám pocit uznání a motivují k neustálému návratu. Co začíná jako nevinné scrollování, se může postupně proměnit v závislost, saháme po telefonu automaticky, často bez jasného důvodu.
Jedním z fenoménů, který se v posledních letech dostává do popředí, je tzv. FoMo, angl. Fear of Missing Out, tedy strach ze zmeškání. Jde o nepříjemný vnitřní tlak, že nám něco uniká …zážitek, informace, událost nebo příležitost, kterou mají ostatní, ale my ne. Tento strach může výrazně ovlivnit naše rozhodování, mezilidské vztahy i duševní pohodu. FoMo však není výmyslem digitální éry. Z psychologického hlediska jde o přirozenou lidskou potřebu. Potřebu být součástí, patřit, nezaostávat, být „v obraze“. V online světě se ale tato potřeba může snadno proměnit v úzkost, závislost na technologiích nebo chronickou nespokojenost se sebou samým.
Z vlastní psychologické praxe si vybavuji případ mladé ženy, která přišla do poradny s pocity vyčerpání, stresu a duševního vyhoření. Přiznala, že tráví hodiny denně na sociálních sítích, kde sleduje životy ostatních, porovnává se, cítí se méněcenná a má neustálý pocit, že „nestíhá žít tak jako ostatní“. Přestože měla stabilní práci, partnera i rodinu, její vnitřní svět byl plný pochybností a frustrace. Diagnostikovali jsme u ní úzkostný stav spojený s FoMo, který se nám postupně podařilo zmírnit pomocí terapeutické práce, psychoedukace a změny životního stylu.
„Srovnávání je zloděj radosti…“ Theodore Roosevelt
FoMo se může dotknout každého z nás, bez ohledu na věk, profesi nebo životní situaci. Může se projevit u studentů, rodičů, seniorů i úspěšných profesionálů. Není ostudou ho zažít. Důležité je ho rozpoznat, pochopit a naučit se s ním pracovat. Psychologové v průběhu let identifikovali různé podoby FoMo, strach ze ztráty popularity, důležité informace, výhodné příležitosti nebo zajímavé události. Někteří lidé se bojí, že zanechají špatný dojem, jiní zase, že ztratí kontakt s blízkými nebo komunitou. Tyto obavy vedou k časté kontrole telefonu, neustálému sledování sociálních sítí a pocitu, že musíme být stále „online“. FoMo se tak stává jedním z faktorů, které přispívají k rozvoji závislosti na digitálních technologiích. Aplikace nás neustále upozorňují na nové zprávy, komentáře či události. Nutkavá kontrola telefonu se z pohledu psychologie jeví jako způsob, jak zmírnit úzkost, jako reakce na strach, že nám něco unikne. Tento mechanismus však narušuje naši schopnost soustředit se, přerušuje aktuální činnosti a snižuje efektivitu v práci i studiu.
„Můžeš dělat cokoliv, ale nemůžeš dělat všechno…“ David Allen
FoMo ovlivňuje i naše vztahy. Přítomnost telefonu při rozhovoru, večeři nebo společném čase s blízkými narušuje pozornost a komunikaci. Výzkumy ukazují, že už jen samotná přítomnost mobilu na stole vede k častějším kontrolám zpráv a menší ochotě věnovat se partnerovi. Pohled upřený na obrazovku vyvolává u druhého pocit ignorace, izolace a nezájmu, což může vést ke konfliktům a nespokojenosti ve vztazích. FoMo se často projevuje i v noci. Pasivní scrollování před spaním nám bere čas na odpočinek, narušuje schopnost relaxovat a usínat. Výsledkem je kratší a méně kvalitní spánek, což se odráží na naší psychické i fyzické kondici. Tyto kontrolující tendence se časem stávají automatickými, naučenými reakcemi, které si ani neuvědomujeme. FoMo nás tak nenápadně okrádá o přítomnost, klid a schopnost být skutečně tady a teď.
"Neztrácej čas sledováním životů jiných. Tvůj vlastní život je hodný pozornosti ..."
FoMo je tichým společníkem mnoha z nás. Nenápadně vstupuje do našich dní, ovlivňuje naše rozhodnutí, nálady i vztahy. Ačkoliv vzniká v online prostředí, jeho kořeny sahají hluboko do naší psychiky, do lidské touhy být přijatý, nezaostávat, být „in“. Je důležité si uvědomit, že tento strach není známkou slabosti, ale spíše výzvou k sebepoznání a zdravějšímu vztahu k sobě samému i světu kolem nás. Práce s FoMo spočívá především v uvědomění si vlastních potřeb, hranic a hodnot. Pomáhá nám, když se naučíme vědomě odpojovat, od obrazovek, porovnávání, tlaku i výkonu. Když si dopřejeme čas na skutečné zážitky, přítomnost, rozhovory, setkání nebo chvíle ticha.
FoMo se dá zvládnout ne potlačením, ale porozuměním. Pokud jste se v tomto článku našli, vězte, že nejste sami. Dobrou zprávou je, že existují cesty, jak se z FoMo vymanit, skrze rozhovory, setkání, edukaci nebo malá každodenní rozhodnutí, která vedou k větší svobodě. Ve výsledku nejde o to, abychom stihli všechno. Jde o to, abychom žili to, co je pro nás skutečně důležité. A to se často nachází mimo obrazovku. V reálném životě, který nelze zmeškat, když jsme v něm skutečně přítomní ? Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie:
- Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook.UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
- Geiser J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie. Outlook Verlag, 2024. ISBN 3368659308
