Fusing … jako nástroj opravy.

Kolem keramiky a jejích technik se točí spousta dalších řemesel.

Některá ji doplňují, jiná napodobují.

Stejně tak i keranika dosti často napodobuje a doplňuje jiné směry.

Objevuje se a používá tam. Kde ji málokdo čeká.

A tak nějak pořád dokola.

Jedním takovým výletem k sousedům může být použití skla. Tento materiál je keramice velmi blízký. Jednak způsobem zpracování, používáním podobných technologií i zařízení.

Někdy se takové lehání skla dá použít i k opravě drobných defektů v keramice.

Nemusí se opravovat, takovou techniku lze použít i jen pro čistý druh dekorace. Ovšem zabýt dvě mouchy jednou ranou je prostě fajn.

Sklo stačí položit na hliněný střep a vypálit na běžnou teplotu. Sklo se rozteče a vytvoří na nádobě skelný povrch. Je to podobné jako glazura. Ovšem u této techniky se počítá se silnou vrstvou .

Ta se díky rozdílnému KTR silně rozpraská a vytvoří tak zajímavý krystalový povrch. S různě silnou vrstvou skla docílíme různé hloubky dekorace.

Můžeme použít barevná skla. Třebas pivní a vinné lahve. Můžeme používat jemně drcené střepy, nebo naopak na nádobu položit tabuli skla. Barevnosti se dá docílit i použitím barvítek, oxidů kovů. Podobně, jako když barvíme glazury. Dá se použít i podglazurní malba. Pro speciální efekty se dá použít rokail, kámen, ale i glazura. Prostě fantazii se meze nekladou.

Pomocí kamenů a hlíny se dá na tácu či kachli vytvořit obraz a jeho políčka vyplnit barevným sklem. Nebo se dá střep pomalovat a jinak nadekorovat a to potom překrýt skleněnou tabulkou. V takovém případě sklo vytvoří glazuru na všem. Tady se tak naglazovaly i kameny. Pozor ovšem na nízko pálené kameny, třebas takovej vápenec shoří na prach.A pak vzniknou v povrchu pěkný krátery.

Pomocí fusingu se dá i zacelit popraskané dno. Ovšem je třebas jej kvalitně podložit. Neboť za vysoké vypalovací teploty keramiky, sklo teče a tak by mohlo v peci napáchat pěknou spoušť.

Tak to jen tak, kdyby jste nevěděli co........