Hedvábné plstění silk fusion

Na rozdíl od vlny není možné hedvábí a některé další druhy vláken spojit plstěním a je třeba postupovat tak, že se vlákna spojí pomocí pojidla. Podle informací z anglických www stránek o silk fusion jsem hledala „českou“ cestu, jak spojit hedvábná vlákna a dosáhnout žádoucího účinku.

Měla jsem k dispozici originální britské pojidlo určené na silk fusion, bohužel v České republice se neprodává a je hodně drahé. Experimentovala jsem tedy jednak s ním a také s českým lepidlem na tapety a akrylátovým bezbarvým lakem.

Na hedvábné „plstění“ potřebujeme barvené i nebarvené hedvábí tussah nebo bombyx. Na pracovní desku si dáme PVC folii a v jednom směru na ní rozprostřeme barvené nebo jednobarevné hedvábí. Hedvábná vlákna nestříháme, ale vytahujeme je z česance v malých pramíncích. Pokud bylo hedvábí barvené, vypadají česance jakoby slepené, ale když za oba konce česance zatáhneme, abychom jej rozdělili na dvě poloviny, na koncích se krásně vlákna od sebe oddělí. Pramínky klademe tak, aby se po stranách i na obou koncích přes sebe mírně překrývaly.

image

image

Další vrstvu hedvábí klademe kolmo na původní směr a pokud chceme získat silnější „papír“, položíme ještě jednu nebo dvě další vrstvy. Pokud klademe více než dvě vrstvy, klademe do vnitřních vrstev nebarvené hedvábí, které je levnější než barvené a je stejně okrajovými vrstvami překryté.

image

Vše pak překryjeme záclonou nebo plastovou sítí. Vodou, ve které jsme rozmíchali trochu tekutého mýdla nebo šamponu namočíme hedvábí a pečlivě jemným promačkáním dostaneme vodu do všech hedvábných vláken. To je nutné proto, aby se později do hedvábí dostalo pojidlo, Pokud nám v této fázi odchází z barvených vláken trochu barvy, nevadí, při barvení se hedvábí obtížně máchá, protože má velmi hustá a jemná vlákna a vždycky tam zbytky barvy zůstanou.

Když jsme si jistí, že je vše řádně promočeno, pak přebytečnou vodu vysušíme ručníkem, aby se pojidlo zbytečně moc nenaředilo. Síť nebo záclonu opatrně sundáme a ještě můžeme opatrně trochu upravit tvar. Je dobré zahnout okrajová vlákna dovnitř, aby se zpevnily okraje.

image

Pojidlo opatrně nanášíme štětcem na hedvábí tak, abychom neporušily směr vláken a přitom natřeli všechny části a pojivo se stejnoměrně vsáklo. Když je hotovo, tak překryjeme hedvábí další PVC folií, což nám umožní navlhčenýma rukama pořádně vyhladit hedvábný polotovar, aby se pojidlo dostalo mezi všechna vlákna.

image

image

Když je hotovo, opatrně vše odneseme pověsit někam, kde nebude vadit odkapávající pojidlo a i s PVC folií z obou stran pověsíme kolíčky na šňůru do stínu, přímé slunce by barvené hedvábí poškodilo. Už v této fázi můžeme opatrně odstranit z jedné nebo i z obou stran PVC folii a nechat hedvábí uschnout, pokud je hodně tenké, je lepší z jedné strany folii ponechat a odstranit jí, až bude hedvábí suché. Doba sušení závisí na množství vrstev a na tom, jak moc vlhké hedvábí je, obvykle stačí sušení přes noc. Hotový „papír“ přežehlíme přes pečící papír, tak se vyrovná a pojivo se stabilizuje.

Pokud se stane, že se vlákna přece jen dokonale nepropojila a vrstvy se od sebe oddělují, není třeba zoufat, je možné zopakovat natření pojidlem s vyšší koncentrací. A nebo k tomu přistoupit tvořivým způsobem – „papír“ je možné prošít na šicím stroji, nebo jej doplnit výšivkou nebo korálky a tak se zpevní pro další použití.

image

A co s „papírem“ dál ? Hedvábný papír použijeme jako výchozí materiál pro vizitky, jmenovky, scrapbook, obaly, krabičky, rámečky na obrázky, ve šperkařství, k ušití polštářů, kabelky, stínítka na lampu, možností je skutečně hodně.

image

Akrylátový vodourozpustný lak se dá zakoupit v drogerii a na dvě vrstvy stačí ředění 2 díly vody a jeden díl laku. Barvené i nebarvené hedvábí tussah i bombyx dostanete u mne Atelier Johanna.