Jsem to já, kdo u nás doma věčně prská kvůli hygieně práce a můj manžel Zdeněk je ten, koho si neustále beru na paškál :-). Například nechápu, jak může začít vařit (ano, vaří velmi často, uměla jsem si vybrat, že?) a krájet všechny ty věci na deseti centimetrech kuchyňské linky, místo toho, aby během dvou minut uklidil umyté nádobí a měl tak linku k dispozici celou... nebo to neustálé vršení věcí na sebe na stole... vždyť je to chvilička, než se trošku poklidí a pak se tam člověk krásně vejde...

Mno, tak nejsem z nejpořádnějších, takže jsem si před dvěma lety koupila zavírací stůl. Jednoduchá věc, kde se prostě jeho jedna část vyklopí a člověk má před sebou pracovní plochu. Když se skončí s prací, jen se zavře a je hotovo. Pro někoho kdo je chaotik jako já, ideální věc. Skýtá to možnost zavřít nepořádek ve stole, nechat rozdělanou práci, aniž by se mi korálky koulely všude. Navíc má i velké úložné plochy, takže udržet tam pořádek nebude problém... tedy to jsem si přesně myslela.

Praxe? Jednoduchá. Donedávna byl stabilně otevřený, protože nešel pro samé věci zaklapnout :-). Tedy ne tak docela stabilně. Jednou za čas ho „vysypu“ a uklidím. A vždycky si říkám, jak je výbornej, že si tam tentokrát ten pořádek už přece udržet musím. Nejsem přeci neschopná, no ne?

Nedávno si ho všimla moje dcera a začala se o něj opírat... hmmm... nebezpečné, hlavně pro stůl, hrozilo, že mu utrhne tu pracovní plochu... to že by s tím současně strhla nějaké korálky by takové neštěstí nebylo, je vycvičená a jakmile korálek najde podává mi ho, abych si ho uklidila. :-)

Nicméně bylo nutné začít stůl zavírat.

Tak docela to pořádek v něm nezlepšilo... Taky to znáte, že vám při uklízení zbyde jeden korálek, jeden pytlíček s komponenty, jedno lanko, kleště... aby to člověk uklidil musí vyndat zase zpátky krabice a zakrabicovat věci do něj?

No přece nebudu ty krabice tahat zase ven, kvůli jednomu korálku, pytlíčku, lanku, kleštím... no, ne?

Nechám si ho tady připravený a až do krabice polezu, dám ho tam. Jo, taky tyhle korálky v pytlíčku si tu nechám, mám s nimi jasný plán a hned zítra (pokud Eliška dovolí) se na to vrhnu a aspoň nebudu muset vyndavat ty krabice a hledat ho. Tenhle vzor na pryskyřici je jasnej. Nechám si ho tady, abych se donutila ho nalepit a připravit na zalití. Tyhle velké štípačky používám skoro pořád a ty malé kombinačky taky, takže ty tu prostě musím nechat připravené.

Pochopili jste? Jednoduchý model, který během pár dní vede k následujícímu stavu:

Potřebovala bych ten pytlíček s korálkama, jak jsem s nima měla jasný plán. Přeci je tady někde... Hmm.. nebo, že bych ho vrátila do krabice? Nebo si ho půjčila Eli? Vyndavám krabici, prohlížím podezřálá místa, kde si malá hrála a nic. S vráskami na očích se vracím ke stolu, budu tedy dělat něco jiného... Tady na to lanko potřebuju kaloty, ty jsouuuu.. hmmm... v krabici... zase sundavám krabici hledám kaloty... jo, mám... sednu ke stolu a první na co narazím – pytlíček s korálkama co s nima mám jasný plán... Nu, tak příště...

Kde je lepidlo, abych ten rokajl do kaloty zalepila? Asi jsem ho měla vedle... oběhnu celý byt.. nic... když se vrátím ke stolu, koukám, že je přece tady, kouká na mne... vždyť jsem ho tu před chvílí hledala??? Sakra!!

Včera jsem měla přesně takový den... nejdřív se mi schovalo lepidlo, pak lůžka na pryskyřici, korálky, nejty... a ve finále štětec!! Elišce je něco přes rok a moc času mi na „blbnutí s korálkama“ nedává. A co já? Většinu ho trávím hledáním nějakých věcí!!!!

Takhle to nejde!

Já ten štětec prostě musím najít. Takže místo lepení motivů do lůžek jdu uklízet stůl.. Bože tam je zase věcí!! Asi osmnáct korálků, kvůli kterým se mi nechtělo vyndavat krabici! Několik pytlíčků s různými nejtky, kalotamy, lůžky... hora prázdných pytlíčků.. prostě všechno... všechno... všechno!!! Všechno co jsem posledních 14 dní stále dokolečka hledala!!

Po hodině práce je hotovo! Mám to, ale krásný stůl, že?

Teď už si ho jen udržet...

To bude hračka, přeci nechci trávit čas místo tvoření hledáním komponentů!

Elanorka

PS. Prohlédli jste si tu fotografii dobře? Ano?

PPS. Koupila jsem si nový štětec! ;-)