V únorovém čísle měsíčníku Hlasy a ohlasy Turnovska o mně vyšel článek. Ráda se o něj s Vámi podělím i tady na Fleru.
I „gymplák“ může být „špérákem“
Dnešní doba se zejména pro generaci současného studentstva vyznačuje mimo jiné spěchem a škatulkováním. A také možností postavit se spěchu a škatulkování. Právě to zvládá Lenka Vobořilová, bývalá studentka gymnázia v Turnově, nyní zakončující bakalářské studium na univerzitě v Hradci Králově, v oboru němčina a angličtina pro cestovní ruch. Jako od každého studenta gymnázia pokračujícího vysokou školou byste od Lenky pravděpodobně čekali cíl v oboru, ke kterému potřebuje spíš hlavu, než šikovné ruce. Lenka Vobořilová se ale zaobírá – přesně naopak – na zručnost náročnou výrobou neuvěřitelně krásných šperků. Tím nabourává škatulkování. Například vytvořit jeden náramek trvá zhruba kolem dvou hodin, tedy ani o uspěchanosti nemůže být řeč.
O své zálibě Lenka říká: „Je to můj obrovský kůň, hrozně mě to baví, ale jenom ruční prací bych se neuživila.“ Kůň, o kterém je řeč, spočívá v háčkování, pletení z drátků, korálků a dalších materiálů. Šperky, které vznikají, jsou zajímavé, originální a další stejný těžko potkáte.
Nelze v tomto případě opomenout skutečnost, že se Lenka nikdy umělecky nevzdělávala. Jak se k ručním pracím dostane gymplák? Na tuhle otázku odpovídá sama Lenka: „Tak já jsem rukama vyráběla vždycky. Už od malička jsem něco lepila, stříhala, slepovala dohromady, dělala si rámečky k obrázkům. A později, na základní škole, jsme měli pracovní výchovu, kde jsme se učili plést a háčkovat, ale tam mě to ještě vůbec nebavilo a vůbec mi to nešlo. Až potom mě k tomu přivedla babička. Ukázala mi, jak se to dělá a nakonec jsem v tom sama našla tu zálibu. Potom jsem upletla spoustu ponožek, spoustu šál a tím jsem to dostala do rukou a háčkování z drátků pro mě pak nebylo tak těžké.“ Další zdroj drahocenných informací byly knížky, ve kterých mimo jiné objevila, že něco jako háčkování a šperky z drátků existuje. Dnešní výtvory se od těch prvopočátečních prý značně liší, Lenka dokonce říká, že se při pohledu na svůj první náramek zděsila.
Ale ať byl první pokus sebezvláštnější, dnes už Lenčiny šperky sklízejí ohlasy v internetovém obchodě www.fler.cz, kde pod přezdívkou Leňaskaprodává už od roku 2008. Lenka vidí hlavní pozitivum svého prodeje v tom, že má kontakt se zákazníky, zjistí, co se líbí. Vyrábí i šperky na zakázku, ale jako plnohodnotné zaměstnání to zatím není reálné.
Lenčiny plány do budoucna jsou zatím v mlze. Je tu možnost pokračovat ve studiu nebo začít pracovat. Ani v jednom případě se tahle sympatická slečna nechce vzdát svého velkého koníčka a jejím snem je mít vlastní obchůdek, kde by mimo své šperky mohla prodávat i rukodělné výrobky dalších podobných nadšenců. Něco ve stylu Českého Krumlova, kde se v úzkých uličkách krčí malé romantické krámky, ráj pro turisty. Tady by měl zbystřit každý příznivec cestovního ruchu v Turnově. Ale my přece máme být ráj pro turisty. Proč by se tady takový krámek neuživil? Má šanci získat prostor jen v zapadlých uličkách města, kam ani turnovák nezabloudí, natož turista, kterých také ubývá. Škoda.
autorka: Adéla Beranová
autor fotky: Jan Tomsa