Dny se krátí a počasí už začíná zavánět podzimem. Čas tady na Britských ostrovech měříme od deště k dešti a že je to někdy jen pár minut.
Není času nazbyt váhat s činnostmi, které je potřeba dělat takzvaně pod širákem, protože jak se říká, kdo zaváhá nežere, v mém případě neváže (knížky Usmívající se).
Materiálů je sice spousta, ale já potřebuju mít vždycky nasyslenou zásobu všeho možného, abych se mohla svobodně oddávat svým záchvatům tvořivosti a nebyla omezena nedostatkem materiálů. A protože se svými barvenými papíry pracuju nejradši hned po lisovaných listech a kytkách (které mimochodem taky brzo nebudou a to bude teprve krize Překvapený), tak jsem si v dnešním už poměrně chladném podvečeru dopřála akci kulový blesk aneb barvení papírů, aby využila nejspíš už posledního sluníčka. Barvení papírů je totiž takový můj oblíbený obřad. Je v tom cosi posvátného, asi jak když Kristus měnil vodu ve víno - já měním bílý papír v barevný.

Nicméně narozdíl od ušlechtilého Kristova činu, já u toho nadělám o hodně víc nepořádku a umatlám úplně všechno, kolem čeho jenom projdu Smějící se (No a taky to asi rozhodně tak dobře nechutná Nevinný)

Podstatné ale je, že mám ten proces hrozně ráda a to asi hlavně proto, že nikdy nevím co mi vznikne.  Dřív jsem si říkala: "Tak tahle hrůzička se mi teda fakt nepovedla," ale po zkušenostech vím, že i nevzhledný výsledek v surovém stavu nesmím podceňovat. I když je papír hotový, tak ještě třikrát změní charakter během dalších úprav a hlavně finálního použití na deskách mých knížek a někdy se tak nějak vyloupne jako labuť z ošklivého káčátka.

Proces vypadá tak nějak všelijak barevně...


Sousedé si asi občas musí myslet, že jsem cvok a nebo že už zase tapetujeme...




Po dnešní akci jsem nicméně spokojena a těším se, jak to zase dopadne v tom finálním stádiu.

Pro zajímavost se můžete podívat na některé předchozí výsledky:



Aktuálně dostupné kousky s barveným papírem pak najdete tady.