Zná to asi každý, kdo tvoří – jednou se hrnou nápady jeden za druhým a podruhé se nedaří nic vytvořit. A tak se také snažíme hledat inspiraci ve svém okolí nebo i z tvorby jiných umělců. Zabývám se malováním a tvorbou šperků. V tomto článku bych se ráda s ostatními podělila o svou inspiraci v malování, zmínila některé mé oblíbené umělce a zároveň i vyzvala ostatní k zamyšlení.

Mou inspirací v tvorbě je, asi tak jako u ostatních, svět kolem nás a to hlavně příroda. Přírodou jsem se inspirovala na níže uvedeném obrazu mých rodných Habrovan.

Akvarel „Habrovany“, Chrástová L,  r. 2010.                              Habrovany. Foto: archív autorky článku.

Přínosem pro zachycení již zaniklých míst může být i můj další obraz „Venkovské stavení“, který se nacházel v Habrovanech (č.p.166) a dnes z něj zbyla pouze ta bílá zídka. Tento motiv byl velmi oblíbený tak, že jsem ho malovala pětkrát a jednou na hrneček pro speciálního sběratele.

Akvarel„Venkovské stavení“ (Habrovany),                                                 Místo původního stavení, Habrovany.        Chrástová L, r. 2006.                                                                                            Foto: archiv autorky.                                                   

Mezi mé oblíbené malíře patří například Jakub Schikaneder (1855-1924), známý svými melancholickými večerními motivy. Inspirací mu byla pražská zákoutí (např. díla Zimní večer v Praze, Nokturno ve staré Praze) a ženská tématika v symbolickém pojetí jejich smutku a utrpení (Na Dušičky, Utonulá, Dozvuky zimy). Život tohoto umělce 19. století byl spojen s Prahou, kde trvale žil a tvořil. Vystudoval Akademii výtvarného umění v Praze a jeho uměleckým vzorem byl o umění mnichovského malíře, pražského rodáka, Gabriela Maxe. Mladý Schikaneder podnikl několik cest do Francie, Německa a do jeho oblíbené Velké Británie (např. Na břehu ostrova Helgoland, Večer na pobřeží). Živil se i jako ilustrátor a učitel malby na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Vystavoval opakovaně v Mnichově, Drážďanech a Berlíně. Bohužel česká a německá umělecká kritika byla k jeho dílu většinou neutrální. Zájem veřejnosti o malířovo dílo a jeho pražská nokturna, pozvedla poválečná výstava. Umělcovo dílo oslnilo českého diváka a sběratele po r. 2010 a dále k tomu přispěly souborné výstavy uspořádané Národní galerií v Praze v devadesátých letech a v r. 2012.

J. Schikaneder.

Fascinovaná jsem i grafickými listy M. C. Eschera (1898-1972). Od r. 1919-1922 navštěvoval Školu pro architekturu a uměleckou ornamentiku v Haarlemu, kde ho grafickými technikami silně ovlivnil učitel S. Jesserun de Mesquita. Od r. 1938 se stále více soustředil na realizaci osobních nápadů. Postupně pobýval ve Švýcarsku, Belgii a Nizozemí, kde ho ovlivnila krajina a architektura, sice méně, ale hlavně to byl jih Itálie. Jeho nápady vycházely z obdivu nad zákonitostmi vyskytujícími se ve světě kolem nás. Zaujaly mě například jeho litografie fantastických staveb (Belveder, Vodopád), které tvoří takový „zapeklitý labyrint“. Zdrojem inspirace byly pro něj symetrické kresby, ve kterých je plocha pravidelně rozčleněna ve stejné obrazce. Tyto obrazce k sobě přiléhají, např. „Nebe a voda“.

M. C. Escher.

Nedávno mě zaujalo malování naivních obrázků, ve kterých se fantazii meze nekladou a je dovoleno téměř vše.

A dokonce snad i každý z nás najde zde na Fleru svou inspiraci. A kde hledáte vy inspiraci ke své tvorbě?

Zdroj:

-          NG - http://www.schikaneder.cz/texty-k-vystave/

-          Jan Knotek, Jakub Schikaneder. Nakl. Umělecký klub Praha, 2014. ISBN 978-80-905784-1-8.

-          http://www.mcescher.com/gallery/

-          Escher, M. C. M.C. Escher: grafika a kresby. Praha: Slovart, ©2006. 16, 76 s. Mistři světového umění. ISBN 80-7209-832-2.

-          Archiv autorky. Má tvorba na Fleru.