Karel Gott: Puntíku, máte to tu opravdu útulné a ta káva krásně voní...

Puntík: Sladíte?
 

Karel Gott: Ano, kávu si osladím...

Puntík: Klidně o trochu víc.

Karel Gott: Tak kde bych začal... Při pohledu do Vašich očí barvy

holubí jsem úplně zapomněl svou první otázku.

Karel Gott: Už Vám někdo řekl, že Váš smích zní jak cinkot zvonků štěstí?

Puntík: Pane Gott, jste první...

Karel Gott: Karle prosím..

Puntík: Ale to nebyla ta otázka, že?
 

Karel Gott: Nebyla. Ale jak tu s Vámi takto sedím, prostě když muž se ženou snídá, tak musím stokrát chválit čas...

Puntík: Pane Gott...

Karel Gott: Karle, Puntíku prosím Vás, Karle, jinak s Vámi ten rozhovor nikdy neudělám..

Puntík (plaše se usměje): Nu dobrá, tak tedy Karle..

Karel Gott: Takže já si vzpomenu, to musím zvládnout sám, vždyť mám čarovnou hůl a kouzelný stůl a snů plný krám... Aha..

Už vím. Jsme tu kvůli novinkám ve Vašem krámku... Tedy jak to celé vzniklo?

Puntík: Vzniklo to celé náhodou. Kamarádka měla narozeniny a co jiného by měla ode mně dostat, než něco od Puntíka.

Tatáž kamarádka je též kamarádkou mé sestry,

která pro ni udělala hedvábný šáteček, z koupené látky ručně zašitý.

A tak to celé vzniklo... Vzor té látky, Karle, ten prostě byl úžasný.

A tak vznikla celá inovace. Udělala jsem zkrátka velký hit mého krámku ? puntíky ?

trochu jinak, tak, aby ladily s látkou. Udělala jsem puntíkům různobarevné puntíky.

Karel Gott: Puntíku, korunou si hodím, nevodíte Vy mě s tím hitem za nos?

Puntík: Nu Karle, ono, máte pravdu, to tvrdím jenom já,  že ?puntíky? jsou a budou velkým hitem, zatím to pochopily jen tři zákaznice,

nicméně já si prostě myslím, že se hitem dříve či později stanou...

Karel Gott: No jste, jaká jste, c?est la vie, budiž můžeme jim říkat hit, nic na světě není stálé, všechno přijde nenadále, třebas nakonec hitem budou...

Novinka tedy spočívá v různých barvách puntíků?

Puntík: Novinkou je, že puntíky na puntíku (tedy na kuličce) nejsou jednobarevné, ale vícebarevné, zpravidla tří barev pěkně rozestavěné, aby žádná stejná vedle sebe nebyla.

Karel Gott: A-ha-ha-há...

Puntík: Na jednom bělostném páru je dokonce každý puntík jiné barvy, navazuji tak na své úspěšné pastelkové či duhové pestrobarevné kousky.

Karel Gott: Děkuji za vyčerpávající rozhovor. Ach, znáš touhu mou, znáš lásku, lásku mou, jsi královnou mých snů... Puntíku.. být tak stále mlád...Puntíku... být tak stále mlád...

Puntík: A nebýt ženat... Karle... já vím...

Zdroj: ČTFler.

Prohlášení zdroje:

Prohlašujeme, že rozhovor je naprosto fiktivní, Karel Gott s Puntíkem nikdy neintervjůoval, neflirtoval, ani nepil kávu. Není také pravdou, že by Puntíkův smích zněl jako cinkot zvonků (leda tak řehtačky). Distancujeme se také od případného z textu vyplývajícího nařčení, že by Karel Gott už nebyl dostatečně mlád... Karel Gott je stále mlád!

Rovněž deklarujeme, že informace týkající se novinek v Puntíkově krámků jsou jediné pravdivé, jak se sami můžete přesvědčit.

Děkuji za pozornost