Vážení... jak jsem před svým "odjezdem" slíbila, začínám psát blog. Nejdříve musím ale vysvětlit ty uvozovky u odjezdu. Z plánovaného týdenního meditačního kurzu nebylo nakonec nic. Došlo totiž k neobvyklému oboustrannému omylu. Spletla jsem se o den a ve chvíli, kdy jsem si měla vybalovat kufry na Bodhipále, jsem si je teprve v Jablonci balila... Zavolala jsem tedy manažerce kurzu, jestli bych nemohla přijet o den později a ta mi se zděšením oznámila, že mě omylem zapsala na kurz, který právě končí... a v "mém" už není místo. Jak jinak tohle brát, než jako signál... Nechala jsem tedy vše při starém, zakázala si zapínat počítač (i když se přiznám, sem tam... potají...) a začala s inventurou na vlastní pěst. Výsledek - nemám uklizeno v hlavě, naopak. Týden izolace mi probral k životu nápady deset let staré, fantazie jede naplno a klid je v háji. No ale i to je k něčemu dobré.

Proč blog? Nechci tu provozovat nic na způsob "můj milý deníčku" ( i když kategorie, kterou jsem zvolila pro úvod, tomu nenasvědčuje). Dlouho už pomýšlím na to, jakým způsobem si utřídit svoji zmatenou sbírku inspirací tak, aby nevyhnívala v šuplíku a byla něčím užitečná. Ráda se podělím, pokud bude zájem. Také mně napadlo - proč zatěžovat věcné popisy u zboží vyprávěním, když v blogu mohu říct víc. Budu tedy ke každému výtvoru, který má svůj příběh, psát něco jako obhajobu - stručnou, žádné strachy. A do třetice - vzhledem k nedávno proběhlé diskuzi k jistému druhu zboží - rozhodla jsem se vytvořit několikadílný tutoriál k výrobě panenky, která aspiruje na cenu s v řádech tisíců. Je to ale práce na hodně dlouho a chci ho rozdělit do maximálně tří částí, ať tu nemám seriály. Tedy, bude to za dlouho a na dlouho. Toť pro dnešek vše - a krásný večer všem.