Tak v sobotu 24 byl jarmark na Veselém kopci. Počasí přálo, finanční situace už hůře. Ovšem český národ nezklamal a tak vše, co k jídlu bylo, vykoupil. Pohledem na hrnčířské zboží oko potěšil. Kdo chtěl, mysl o pár informací doplnil. Nakonec autem k domovu se přemístil. I já se tu objevil a tradičně něco ze svého hliněného zboží tu vystavil. Aspoň že jeden hrnčířský kruh, tu prodat domluvil. Navíc jsem prodal i pár střepů :-)

Abych se od davu odlišil, tak na záda si keramik, jak v japonštině, tak i angličtině zvýraznil, to sem proto píšu, aby nemysleli jste si, že snad zády se k vám obracím. Sít'hrnčířských dílen byla v minulosti na našem území velmi hustá' Na Hlinecku patřilo hrnčířství k tradičním řemeslům dávajícím lidem skromnou obŽivu, byla zde poměrně kvalitní loŽiska hlíny a výrobky zdejších hrnčířů putovaly do širokého okolí. K rozvoji hrnčířství na Hlinecku došlo na přelomu 18' a 19' století, od druhé poloviny 19' století poptávka po hliněných nádobách klesala'. Po roce 1870 byla vyčerpána zdejší loŽiska dobré hrnčířskéh líny a toto řemeslo zde upadalo. Také proto, Že hliněné nádobí postupně nahrazovalo nádobí plechové.

Kdo je patronem hrnčířů?

Patronem hrnčířů v Českých zemích je Svatý Florián, Svatá Barbora a Svatý Prokop.

Jak vypadá znak hrnčířů?

Znak hrnčířům udělil Vladislav Jagellonský v souvislosti se zřízenÍm hrnčířského cechu V roce 1488. Znázorňuje Adama a Evu pod stromem poznání a v popředí sedícího hrnčíře u hrnčířského kruhu.

Jak hrnčíři v Hlinsku počítali ?

Jeden groš hrnčířský počital určitý počet hrncŮ. Za groš hrnců byl jeden největší hrnec, tzv' pŮlčeskovej, jeden a půl menšich grejcarovejch, dva grešlové, tři penízové nebo čtyři buchráčky, nebo pět vosmeráčků nebo Vosum nejmenších, vÍdenskovejch. Groš hrnců stál 14 grošů běŽných peněz. /Podle vzpomínek hrnčíře Josefa Bíška z Hlinska, narozeného v roce 1820/

No a další informace z keramického dění naleznete tu .