Tak se měl jmenovat můj blog, ale teď bych ho měla přejmenovat spíš opačně: Jak fotit a pak zaručeně marodit:) 

   Trvalo dlouho,než jsem došila poslední upravy na poslední sukni a pak už jsem nechtěla čekat vůbec na nic. Což se mi moc nevyplatilo. Vybrali jsme na focení ten nejošklivější a nejmrazivější den, který za poslední 2 týdny byl. Vyšli jsme do terénu, fotograf s šálou a čepicí a já se statečně převlíkala u železničního mostu s vichrem v zádech, promrzlá až na kost, do spodního prádla, aby fotky vypadaly dobře. Po 3. sukni jsem zakřičela: "Už nemůůžu!" a běželi jsme domů na čaj a zbytek dofotili na správně industrialním dvoře:)  Tentokrát jsme byli tři, tak vám aspoň můžu ukázat malou dokumentaci akčního focení:)
 

  Hele uka uka,ja to chci taky vidět..

 Pozóóór...

     A jaký z toho pro mě plyne ponaučení? No příště nebudu tak nedočkavá :D

          Takže já jdu zas do postele, k teplýmu čaji. Mějte se hezky.m.