Tento článek bude poněkud osobnější, neboť dnes budu krátce psát o svém stylovém hledání, čím vším jsem si prošla, o jaké typologie se zajímala a jaké to mělo celé výsledky. Pro začátek stručný přehled typologií a kam nejspíš zapadám:
Barevná typologie - tlumené léto
Kibbeho typologie - teatrální romantička
Kibbe + McJimsey a další - éterická/romantička
Carol Tuttle - typ dva
Táňa Havlíčková - romantický typ
Poku tyto typologie znáte, může vám připadat, že to mám nakonec docela harmonické, opakují se tam podobné barvy a styly, snad až na tu teatrální, a všechno by mělo být jasné. Možná ano, nebýt toho, že se ve spoustě věcí spadajících pod ony typologie jednoduše necítím a miluji věci, které patří jen do jedné nebo žádné. Aktuálně se asi nejvíce oblékám jako teatrální romantička, občas jako éterická (a uvědomuji si, že éterická mi asi sluší nejvíc...). Pokud je neznáte, stručně nastíním:
Barevná typologie - mrkněte na jeden z mých předchozích článků :-)
Kibbeho typologie a McJimsey - také jsem o nich již psala v minulém článku, jen doplním, že teatrální romantička je romantická s malou příměsí dramatické, více využívá tmavé barvy, má méně výrazné křivky, apod.
Carol Tuttle - má čtyři základní typy, u kterých má jasně určené barvy a kousky oblečení, jde o typologii značně svázanou, typ dva má jemnější materiály, světlé a pastelové barvy, je takový... splývavý, rozevlátý
Táňa Havlíčková - česká návrhářka a stylová poradkyně, svou teorii nazývá "oblékání duše" a má 8 typů, 4 jinové a 4 jangové - extravagantní, romantická, elegantní, nekonvenční, ležérní, sportovní, avantgardní, okázalá... romantický typ je velmi ženský, pastelové barvy, sukýnky, krajky - to by mi až tak nevadilo - a také pečující, rodinný typ, atd., jako jediná opravdu velmi zohledňuje povahu a dětství, tvrdí, že styl je celý život neměnný a dle svého dětství jsem naprostá romantička, ale teď některé romantické věci (hlavně barvy) naprosto nesnáším a jiné (třeba mé oblíbené rockové prvky) se pod něj zase nehodí
Každopádně, prozkoumala jsem tyto a další méně významné typologie a v každé si nějakou kolonku na sebe našla, ALE také to byla kolonka moc malá pro můj styl a to už nemluvím o tom, že tyto typologie vůbec nezohledňují menšinové záležitosti jako je gothic nebo moje fantasy, protože zkrátka nejsou běžné. Co pak s tím, když milujete něco, co nikam nezapadá? To je hlavní problém, který s typologiemi mám. Pracují s určitým archetypem, určitým omezeným rámcem, ale když chcete omezený rámec, vždy musíte něco vyhodit. Naprosto mi nevadí, že nemám nosit věci pro sportovní typy, tepláky a větrovky mě nikdy nebraly (bez urážky, sportovci a sportovkyně, když se to líbí vám, vám to schvaluji), ale být bezbranná, slaďoučká romantička pořád? Obávám se, že to se neslučuje s mou náturou a necítím se v pastelových barvách moc dobře. Jako by moje pravé já naopak zakrývaly, ne odkrývaly. Zkrátka se v tom necítím. Už mi není devět. Nejsem nevinná holčička. Některým to třeba zůstává celý život, ale mně ne. Popravdě, k nevinnosti mám těžce daleko.
Nejsem pečovatelský typ, jsem více samostatná, nezávislá podnikatelka, drzá a sebevědomá, co ráda občas porušuje pravidla a vždy si všechno dělá po svém. Jsem umělkyně, která píše, zpívá, kreslí, šije, tvoří a tančí. Jsem milovnice přírody, hráčka rpg počítačových her, čtenářka fantasy. Jsem žena, která se spoléhá jen na sebe a většinou kašle na to, co si kdo myslí. A samozřejmě v sobě mám někde hluboko uvnitř toho snílka, pohřbeného pod praktickým rozumem kozorožky. Jsem plná protikladů a potřebuji oblečení, které mě vystihne i přes to. Běžná móda mi nevyhovuje. Jsem romantička vyhnaná do extrému, která chce bílé šatičky plné krajek a volánků... a zároveň jsem temné stvoření, které si vezme černé kožené kalhoty, fialový krajkový top s hlubokým výstřihem a sametku... a také mám ráda trochu přírodní styl, dlouhou hnědou sukni nebo hnědé kalhoty a k tomu třeba zelenou tuniku. Zkrátka fantasy. Myslím, že fantasy je můj styl (ačkoli inklinující k té romantice) a to i přes to, že v žádných typologiích není a dokonce jej asi nikdo ani nepopsal a nevytvořil. Co naplat. Mimochodem, myslím, že bílé romantické šatičky, bílá sametka a černý kabátek a černé glády jsou dokonalost. Jen tak mimo záznam. Pravděpodobně bych vyrazila jeden den tak a druhý den v hnědých legínách se zelenou tunikou a byla v oba dny spokojená. Horší je oblečení dle mých představ v obchodech najít. Jsem tak vybíravá...
Z části mě osvobodilo, že jsem se naučila šít. Na druhou stranu ta obrovská svoboda ještě ztížila výběr toho správného - když můžete mít cokoli, tak jak si máte vybrat? Hodně mi ale pomáhá pinterest, kde jsou k vidění i neobvyklé a nedostupné věci a tak tam vidím, co bych ráda měla a jestli by to ke mně šlo nebo ne. Většinou bez ohledu na své stylové typy dle typologií. Slouží mi k jemné inspiraci, nikoli jako zákon. A tak neustále porušuji pravidla svých typů. Našla jsem je proto, abych se zařadila a inspirovala, ale neřídím se jimi. Pořád ještě hledám a zkoumám a zkouším, protože chápu, že svůj styl si budu muset sama vytvořit. Vím, že mi cizí kolonky nestačí. A doufám, že vám také ne, protože pokud ano... asi tady nejste úplně správně :-) Protože já chci svými mini články pomoci vám najít VÁŠ osobní styl a ten může být v rámci jednoho typu (třeba pár věcí z něj je vašich), kombinací více typů nebo něčím úplně novým a nepopsaným. A pokud vám kolonka stačí a dál nepátráte, nepotřebujete mě... potřebujete stylovou poradkyni, která bude diktovat, co říká váš styl a co musíte dle něj nosit. To já nedělám. Já jen ukazuji možnosti a nechávám tu děsivou svobodu si z nich něco vzít a stvořit něco vlastního. Svého. Takže heslo dne: Buďte sví... a jedineční.

