Tento postup znají všichni zkušenější kamínkáři. Ale proč se nerozdělit  i s těmi, kdo třeba najdozu nebo dostanou pěkný "surováč," chtějí si z něj udělat šperk a zrovna tenhle tvar jim nevyhovuje?

Našli, nebo dostali jste  kamínek, třeba takovýhle křišťál

a chcete s ním provést například něco takového?

Spona na plášti mého syna.  Je z dvou surových křemínků, zadní strana je zbroušena do kabošonu, přibroušeny byly i sdtrany kamínku, původně stejně ostré a uštípané jako ten na první fotce.

tohle je běžný způsob čištění vlastních nálezů. Nejdřív kýbl, voda a hrubý "rejžák," pak vyřazený kartáček a obyčejná zubní pasta-ideální je Odol, obsahuje silicit. Ale v pohodě leckterou levnou pastu. A čistit a čistit, dokud se nezbavíte bláta. A nebojte se přitlačit. Co se má uštípat, to se uštípá.

Pozor, nepoužívejte na měkký materiál, např. mastek nebo sádrovec!

Přichází na řadu broušení, na to domácí stačí i brousek za 45 Kč z domácích potřeb. Pozor, brousí se pod vodou! Stačí brousek občas smočit, jako když brousíte kosu. Já brousím pod prodem vody, ale to opravdu nedělejte:-)

A počítejte i s tím, že vám brousek nevydrží navěky. Karborundum se drolí, aby se odkryla spodní ostrá vrstva.  Připravte se na hodně dlouhý proces.  Výsledek broušení vidíte vlevo. Kamínek mi zabral asi měsíc práce.

Povrch můžete ještě doleštit brusnými papíry na kov na broušení pod vodou.  Jsou k sehnání v instalatérských potřebách, ale s jemnějšími je problém. jemnost 800 ještě seženete v Hornbachu, pro ty ostatní musíte do klenotnických potřeb.

Brusné prášky jsou hodně drahé, ale máte-li v dosahu kamenickou dílnu, zkuste si špetku vyprosit. 

S těmi se nejlépe pracuje na skle nebo na kousku jelenice- špetka prášku, kapka vody a hodně trpělivosti.

Určitě je levnější koupit si hotový facetovaný kamínek.

Ale ta radost z vlastnoručně vybroušeného kamínku je nenahraditelná.