Pletení na rámu je starodávná technika, /slovensky krosienky, anglicky sprang/ která je již téměř zapomenutá, což je škoda, protože nabízí mnoho zajímavého. Ve dvacátých letech minulého století byly pokusy oživit tuto techniku, ale nepovedlo se. Technika se udržela na některých místech Moravy a Slovenska do současné doby, ale jen při pletení součástí krojů. Ani občasné zveřejnění ukázky této techniky v časopisech nepomohlo jejímu rozšíření, podle mého názoru proto, že výsledné výtvory bezpochyby byly technicky dokonalé, ale nebyly moc atraktivní. 

Jak se na rámu plete ? Stačí úzký dřevěný rám, měl by být vyšší, na který se navine osnova a pak už se jen mezi sebou proplétají osnovní nitě. Tady se objevuje první obrovská výhoda pletení na rámu ? pleteme sice v horní části osnovy, ale úplet se objevuje současně jak v horní tak v dolní polovině, polovinu úpletu tedy máme upletenou bez práce.

Z obrázků je vidět kudy barevné osnovní nitě během pletení putují, dřevěné tyčky zajišťují vzor, dolní dvě předchozí řady, v případě chyby ve vzoru se lze snadno vrátit za chybné místo. Horní tyčka /je to pletací drát/ pak zajišťuje proti rozpletení aktuální řadu.

Další výhodu úpletu je vidět na dalších fotografiích. Úplet je neobyčejně pružný, dá se roztáhnout do šířky, malé zelené pouzdro na mobil bez problémů pojme velké klubko a taška pojme hromadu přaden a klubíček.

Ve středověku se těmto výrobkům říkalo zákrutníky, protože měly tendenci se stáčet ? to je vidět na dalším obrázku, na druhé straně zase pružily, takže se používaly na pletení punčoch. Ano, na rámu lze plést i do kruhu, takže není třeba nic sešívat a navíc ? současně vzniknou dvě čepice, nebo dvě rukavice apod.

Jak je vidět na předchozích fotografiích, je možné úplet také vzorovat, zde je příklad vytváření dírek.

Pletení na rámu je technika mnoha dosud neobjevených možností a já doufám, že tímto blogem trochu přispěji k její propagaci.