Přírodní národy a nejmenší děti celkem čas neřeší. Střídají se roční období a basta. U malých dětí jsou důležité hlavně Vánoce, narozeniny a Den dětí s nafukovacím skákacím hradem, cukrovou vatou a do půl hodiny ruplým balónkem za padesát korun. Zbytek roku je poměrně nepodstatný. Školou povinné děti již zaznamenávají, že v určitý čas musí někde být, že některé třičtvrtěhodiny se vlečou několik let, zatímco pětiminutová přestávka stačí sotva na vysmrkání a kousnutí do housky. A nechápou, proč dospělí nejsou z dlouhých letních prázdnin tak strašně moc unešení. Zralí a přezrálí dospělci v našem civilizačním okruhu už jsou naprostými otroky nezastavitelného času... zatímco dětství a mládí zůstává v jejich hlavách poměrně neměnné,  poslední pětiletky kolem nich prolétají nadzvukovou rychlostí. 

Podle moudrých hlav se dělíme na sovy (pocit svěžesti a příval energie zažívají až s večerem, zatímco ráno jim přináší jen holé utrpení) a skřivany (brzy usínají a ráno se budí s přirozeným úsměvem a písní na rtech). Sov je podstatně více než skřivanů, nicméně pracovní dny jsou nastavené hlavně skřivansky - zlí jazykové to mají za zlé stařičkému mocnáři a  megaskřivanovi Františkovi Josefovi I. , kterýžto Habsburk nesmírně otravně vstával v půl čtvrté ráno a pokud byl líný, tak ve čtyři a zhruba od pěti ráno byl tak nenesitelně aktivní, že se tomu celé císařství muselo přizpůsobit. 

Se zavedeným střídáním času žiju v podstatě celý život. Jako malé mi to celkem bývalo fuk, nějaké extrovní nepohodlí si nevybavuju. Asi jsem kušnila - jako všichni -  při posunu na konci března, a na konci září to bylo už jen tak tak, aby se člověk pohodlně vrátil do zajetých kolejí a vstávalo se mu trochu lépe. Zlomem by rok 1996, kdy byl u nás  po vzoru ostatních evropských zemí z nařízení EU začátek zimního času posunut na konec října - a tady vidím zakopaného psa a prapůvodce současných diskuzí o změnách času. 

Chápu argumenty zastánců letního času. Je krásné vstávat do světla, je krásné si užít v létě dlouhý den. I když jsou  i tací (jako má maličkost), kteří se v krutých vedrech těší jen na to, až slunce zapadne a vzduch a teplota se stanou trochu snesitelnějšími. Otázka paní Šťouralky - proč se vůbec přesun na letní čas provozuje na konci března? Zase se vstává do tmy, je zima, lezavo, ještě ani není listí na stromech, jenom nějaké ty nanicovaté pupeny. Kdyby se pár chytrých hlav dalo dohromady a jenom malinko se to přesunulo o měsíc... nikomu by to neublížilo, ráno by se vstávalo do světla, tepla, ptáčci by cvrlikali a pěli a vůbec by to pro spoustu lidí bylo vstávání mnohem snesitelnější. A zastánci letního času by měli svůj letní čas. 

Mine léto, mine babí léto, začíná podzim. Odpočinek po dovolené je tentam a chudáci matky musí ráno opět vstávat první a zajistit, aby děti odcházely do školy pokud možno společensky oblečené, učesané, nasnídané, vyzubané, se svačinou, připravenou aktovkou a  s náladou alespoň trošku nad bodem mrazu. Každé další a další říjnové ráno je tento úkol těžší a těžší spolu s nastupující ranní temnotou.  Co bylo tak špatného na posunu času na konci září? V říjnu se už zase vstává do tmy, děti hořekují:  "Mamí, proč nás budíš o půlnoci, dyť je tma, chceme spááát....." nebo "Mamííí, já fakt nemám ráno hlad, nechci snídat....." a někdy se ani nemohou trefit po ránu lžičkou se snídaní do pusy. 

Evropská komise stále řeší zrušení střídání času, jednotlivé státy se nemohou dohodnout, zda je pro ně lepší permanentní letní nebo zimní čas - ono je to trošku jinak na rovnoběžce jež protíná jih Evropy, jiná situace je u nás na 50. rovnoběžce a jiná zase na severu, kde v létě slunko nezapadá a v zimě je zase zapadlé téměř furt. Je jasné, že k dohodě, která by vyhovovala opravdu všem, nemůže dojít. A tak navrhuji kompromis - ponecháme střídání času, jenom ho trošičku upravíme - vyhovíme skřivanům, aby měli krásné léto s dlouhými dny, vyhovíme i sovám a jejich neustálé ranní únavě a otupělosti. Přirozený zimní středoevropský čas může být od začátku října do konce dubna. Letní čas by byl od května do konce září, poměr 7:5 by také zůstal, jenom tentokrát ve prostěch zimního času. 

A co dál? Kdyby mě někde na ulici zastavili s mikrofonem nějací redaktoři a zeptali se, tak bych jim to pěkně naservírovala. Ale běhám po světě pěkných pár let a nikdo se mě zatím s mikrofonem na nic nezeptal, tak to nadhodím alespoň tady. Pro začátek. Jak to máte s časoposunem? Ponechat jak je, zrušit střídání nebo převrátit poměr zimního a letního času?  Já jen abych věděla, až s tím vyrazím za nějakým europoslancem, aby se ten společenský vývoj pohnul zase trochu kupředu. 

A závěrem posílám pár obrázků z ranní procházky naším dolnopočernickým zámeckým parkem, jen tak, pro radost...... i ta kalná podzimní rána mají něco do sebe.