Po delším přemýšlení se také zařadím mezi řady blogerů, kteří jsou tu na fleru. Zamilovala jsem se do diskusí - kde si navzájem pomáháte, radíte.. je vidět jak konstruktivní kritika pomáhá prodejcům i nakupujícím...
Ráda se proto pokusím pootevřít pokličku ohledně natáčení reportáže v komerční televizi / nejsem si jistá jestli můžu psát názvy/ v neděli v šest "poradí Vám co a jak "
.
Natáčela jsem už podruhé, ale z prvního si kromě nervozity vlastně nic nepamatuju. Jak reportáž vypadala se můžete kouknout zde.
Ale teď už o tom jak jsem jela do Prahy aby jste se mohli 7.6.09 kouknout..
Všechno začalo telefonem: "jste schopná přijet za 14.dní natáčet a ukázat nám něco z háčkování?".
Neřekla jsem ne, ale začala jsem hoooodně přemýšlet co ukázat.
Po prvním natáčení jsem se ujistila že: nejdůležitější je se smířit s tím, že se na Vás budou dívat háčkování znalé hvězdy, které Vás budou za každou cenu kritizovat, ale i ty, které se Vás prostřednictvím webu ptají na úplné základy. Těm prvním se nezavděčím nikdy /nechápu proč mě sledují, když vlastně všechno umí :-)/ ,a proto jsem to pojala raději pro ty, které se učí a doufám, že jim to pomůže v jejich tvoření. O to mi šlo vždycky..:-). Proto mám obchodně-poradenský web :-).
Hlavou se mi honilo bolerko, plavky, šátek, šaty.. prostě všeobecně známé věci.. ale chce to něco zajímavého, nemasového a přitom nositelného :-). Kdo mě zná, ví, že dělám věci, které jsou pro někoho hodně extravagantní, pro mě přijatelné :-).
Pustila jsem se proto hned do práce, mám na celou přípravu cca 12.dní, takže musím máknout.
Protože jsem z Moravy a natácení je v Praze, vyrážím pendolinem. Na ten den hlásí silné krupobití, takže jsem nervozní nejen z natáčení, ale i z cesty: dojedu? nedojedu? Beru s sebou maminku, která nebyla v Praze 25.let.. Obloha je stále modrá, takže v 10.35 vystupujeme na hlavním nádraží a protože odvoz mám dohodnutý na 12.30 vyrážíme mezi turisty na procházku - směr Václavské náměstí.
Hodně si to užíváme, jsem ráda, že mám společnost, protože nemám čas myslet na to jak bude natáčení probíhat.

nebyla bych to já abych se nenechala vyfotit s koněm :-), pod koněm, prostě v centru:

Pokračujeme dolů - maminka zjišťuje, že obchod s francouzskou hořticí je celou tu dobu na stejném místě.. to je snad jediný obchod, který všechno přežil.
Staroměstské náměstí:

A prodírání se turisty s kufrem.. už minule mě Dalibor pokřtil jako "paní s kufrem", tak jsem ho nemohla zklamat ani tentokrát.

No a skoro konec naší cesty, protože čas se neúprosně krátí, Karlův most:

12:30, nejvyšší čas se dát do pořádku a čeká mě cesta do vily. Začínám být nervozní, nějak se nemůžu zbavit sucha v krku, prostě jsou to nervy. Nejen jak to dopadne, ale i odpovědnost abych nezklamala ty, kteří mě oslovili:

...naštěstí jsme za 20minut ve vile.
Dostávám dostatek času na přípravu:

rovnám, zkouším, přerovnávám, skládám, vytahuju a zase schovávám... kolem mě se míhají lidé ze štábu, každý má svoji práci, takže se chystají světla, omývají kytky, otevírají okna, chystají kameramani aby jim to barevně sedělo, sundavají mi to ze stolu, zase skládají zpátky... je to zábava :-)
14.50 přicházím na řadu a jsem ready:

Jsem opravdu nervozní, mám sucho v krku, stát vedle Adély a Dalibora, kteří jsou strašně přirození a hrozně fajn je opravdu velmi těžké.. klepou se mi kolena, ruce, v hlavě mi nenaskakují ty správné kombinace slov .... ale celý štáb mi hodně pomáhá, jsou taková velká rodina, která se při natáční na 100% baví a berou mě mezi sebe jako starou známou ... nakonec se smějeme vtipům jednoho zvukaře a z ničeho nic:
začínáme. Žádná příprava. Přichází Adélka, prohlédne si co mám na stole, zeptá se mě na pár věcí a jedeme. Veškerá moje příprava je ta tam.. Všechny "spojky" spojující reportáže jsou improvizace, vymýšlí to až na místě. Jednou spojkou se tak staly i boxery, které vyvolaly veliký zájem :-).
Za 10 minut máme hotovo. Ufff, mám to za sebou...
Jakub Wehrenbergh - režisér se zvukaři zkontrolují záznam a je to. Děkujeme, nashledanou. Prosím o fotku s hlavními aktéry, aby mi děti věřili, že jsem opravdu točila s nimi:

A závěr?
Teď jen čekám na neděli jak reportáž dopadla...
Jestli budete mít čas koukejte taky :-).
