Nejsem jediná, kdo se těší na jaro jako děti na Vánoce, koho dobíjí sluníčko a pohled na probouzející se přírodu... Dlouho jsem zimu neměla ráda. Zdálo se mi, že trvá snad půl roku a představa, že to takto půjde až dokonce života mě děsila. Musela jsem s tím něco udělat, takhle zamračeně se dívat na svět, se přece nedá.

Protože mi jsou blízké logické vědy jako matematika, fyzika (a to nejsem genius), tak jsem na to začla jít přes logiku. První zjištění: jeden rok = čtyři období... takže zima trvá jen čtvrt roku. Hurá, není to roku půl, ale jen čtvrt. Zima začíná až v prosinci, končí až v březnu. Únor je nejkratší měsíc v roce, což je zase asi den k dobru. Každý slunečný, příjemný den v tomto období je bonus navíc a je třeba si ho náležitě vychutnat a být za něj vděčný.

Jaro neznamená na prvním místě teplo a slunce, ale probouzení přírody... Pomůže vám vlastnictví zahrádky. I v zimě a počátkem jara na ní najdete spoustu zajímavých rostlin, květin. Krmítko přiláká ptáčky. A když je venku brrrr zimanebo zahrádku nemáte, musíte zajít do květinářství, a nějakou si donést domů, v únoru, březnu něco vysít do kelímku a těšit se, že brzy bude tahle krása i venku.

No a nebo si jaro nakreslete, vyšijte, natiskněte, uplstěte, nafoťte a koukejte na jarní přírodu do fotoalba třeba, líp to utěče.

Zdravím Rounien, které tento blog věnuji s láskou a úctou k její
laskavé moudrosti a k něžně plstěné kráse z jejích rukou.