Tento blog je pro (nás) všechny, které někdy přepadá pocit marnosti...nebo vztek, že něco nejde jak bychom chtěli...touha mít o něco víc hmotných statků a o něco míň starostí...

Dnes se mi moc nedařilo, materiál ne a ne poslouchat a neustále se přetvářel jinak než jsem chtěla já...tak jsem s tím obrazně švihla a rozhodla jsem se vytisknout zase po delší době pár fotek do alba...

Hlavou se mi stále honily myšlenky na to jak se mi nedaří práce, kterou jsem chtěla dokončit a že to "není fér" - ostatním se tak daří a mají tak krásné výrobky a daří se jim fotit je a ...a...a... a pak jsem otevřela tuhle fotku...je ještě z porodnice ...je to nožička našeho Vladimírka. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem velmi bohatá a šťastná, že mám takové poklady ... skvělého manžela a tři úžasné dětičky...

Ano, starosti taky, někdy z toho "lezu po zdi", ale mám se od čeho odrazit, když je zle - mám zázemí, mám se kam vracet - mám domov, mám inspiraci a hnací motor - mám rodinu...

Snad je tento blog maličko zbytečný...a možná vám přinese naději pokud jste na tom jako já dnes ráno