Sedmikráska
je rostlina z čeledi hvězdicovitých. Nejznámějším druhem je sedmikráska chudobka. Je to nízká rostlina. Sytě zelené listy uspořádané v přízemní růžici jsou na okrajích jemně zubaté. Střed květů je žlutý, okvětní lístky bílé až narůžovělé. Chudobka kvete od února do listopadu. Květy jsou odolné vůči mrazu až do -15°C.
Vyskytuje se na zahradách, trávnících, pastvinách i na okrajích cest. Pěstuje se obvykle jako dvouletá. Při delším pobytu na jednom místě vytváří stále menší a jednodušší květy. Je bohatě zastoupena v celé Evropě a vyskytuje se v travních společenstvech. Potřebuje dostatek slunečního záření. Je závislá na Slunci a vybírá si pouze světlem plně prostoupená místa.
Tato rostinka je léčivá. Pro sběr jsou určeny květní úbory se stonkem do 2 cm. Obsahují hořčiny, třísloviny, cukr, inulín, minerální a další látky, které napomáhají zvýšení látkové výměny v játrech, proto se její užívání doporučuje i při nemocech žlučníku.Vnitřně se používá např. při zánětech nebo onemocněních dýchacích cest. V kuchyni do jarních čajů, salátů a polévek.K zevnímu použití je vhodná jako přísada do koupele nebo odvar na obklady. Kloktadlo se používá při zánětu hrdla a dásní.
Podběl lékařský
česky devětsil podkovka, podběl podkova, májík, babuša, podbělice, podběl obecný patří také do čeledi hvězdicovitých.
Vyskytuje se v Evropě až Asii, ale téměř chybí na západním pobřeží Evropy. V ČR roste na celém území od nížin po hory, nejčastěji na hlinitých a mírně vlhkých půdách, náspech, polích, příkopech.
Má dlouhý oddenek, ze kterého vyrůstá šupinatá lodyha až 15 cm vysoká. Listy vyrůstají až po odkvětu v přízemní růžici a mají až 30 cm v průměru, je zespodu plstnatý, po okrajích laločnatě zubatý. Jednotlivé květy jsou žlutě zbarvené, po odkvětu s leskle bílým chmýrem.
Květ podbělu je využíván v lékařství ve formě čajových směsí pro odkašlávání. Obsahuje slizy, flavonoidy, alkaloidy, fenolické kyseliny.
Devětsil bílý
Roste téměř v celé Evropě v příkopech, podél lesních cest a potoků, jen v nižších polohách je vzácný.
Je to vytrvalá, silně páchnoucí rostlina, se šupinatou lodyhou, za květu vysokou 30 cm, za plodu až 80 cm.
Plodem jsou nažky s chmýrem. Na rozdíl od příbuzného druhu devětsilu lékařského jsou řapíky listů téměř oblé nebo mírně zploštělé, květy úboru nažloutle bílé.
Talovín zimní
Česky také nazývaný voměj zimní, talovín západní, zlaťák předjarní, talovín zimní.
Patří do čeledi pryskyřníkovitých.
Pochází z jižní Evropy, pěstuje se v celé Evropě, mnohde také zplaňuje. U nás se často pěstuje v zahradách a parcích.
Roste ve vlhčích listnatých lesích, na loukách a při okrajích vinic, vystupuje až do nadmořské výšky 1200 m. U nás zplaňuje ze zahrad a parků, objevuje se proto v blízkosti zahrad a lidských sídel, podél cest, na rumištích a skládkách, většinou na přistíněných stanovištích. Je to vytrvalá hlíznatá rostlina, vysoká 5–20 cm, má přízemní listy, které se objevují až po odkvětu. Okvětní lístky jsou žluté. Talovín kvete koncem zimy a začátkem jara a je oblíbenou zahradní rostlinou.
Hlaváček jarní
Česky také hlaváček jarní , miláček jarní, hlaváček jarní, patří do čeledi pryskyřníkovité.
Roste na slunných stepních stráních, kamenitých svazích, při okrajích křovin, v teplomilných doubravách, v pásmu od nížiny po pahorkatiny.
Koniklec velkokvětý
Patří do čeledi pryskyřníkovitých.
Roste na slunných a především vápencových stráních, na skalních i travnatých stepích, vzácněji i v křovinách a lesních světlinách.
Je to vytrvalá bylina 5–30 cm vysoká, chlupatá, lodyha je přímá, má přízemní listy. Květy jsou vzpřímené, otevřené, široce nálevkovité, korunní lístky bledě fialové. Kvete od března do května, v některých letech se květy objevují ještě i v září.
Koniklec velkokvětý je hodnocen jako silně ohrožený druh naší květeny.
Prvosenka jarní
je vytrvalá bylina dosahující výšky někdy až 25 cm.
Roste v listnatých hájích, lesích, polích, loukách. Dobře se jí daří v mírně suchých, vápenitých půdách.
Kvete v dubnu a v květnu.
Prvosenka je oblíbená léčivá bylina. Používá se zejména jako lék na kašel, usnadňuje vykašlávání.
Sasanka hajní
Patří do čeledi pryskyřníkovité.
Roste v listnatých a smíšených lesích, na vlhčích loukách a pastvinách, hojně od nížin až do podhůří, roztroušeně i v horách.
Je to vytrvalá bylina s rovným plazivým oddenkem, 10–15 cm vysoká, miskovité květy mají 2-4 cm v průměru. Kvete od března do května. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují ve tvaru a členění listů i listenů, v počtu okvětních lístků i v jejich zbarvení.
Rostlina je jedovatá, v minulosti se používala v léčitelství, především jako přísada do koupelí.
Plicník lékařský
Je to rostlina vytrvalá, z rozvětveného oddenku vyhání na jaře 15 - 25 cm vysokou rozvětvenou lodyhu pokrytou štětinovitými chlupy. Roste v listnatých lesích a na jejich okrajích. Daří se mu na půdách písčitých i jílovitých.
Kvete v březnu až červnu, má různě barevné pětičetné trubkovité květy s chlupatým kalichem. Rozkétá postupně a barva se mění od růžové po purpurovou až modrou.
Mladé listy plicníku se dají využít k přípravě jarních salátů, do polévek, pomazánek. Je využíván jako léčivá rostlina, obsahuje vitamín C a další látky obsažené v rostlině usnadňují odkašlávání, mají protizánětlivé a dezinfekční účinky.
Jaterník podléška
je vytrvalá bylina, jejíž listy mají tři laloky uspořádané v trojúhelníku a připomínají tvar jater. Přibližně dvoucentimetrové květy jsou většinou světle či tmavěji fialové, občas růžové. Mají 6 až 10 korunních plátků s velkým množstvím tyčinek.
Roste v listnatých a smíšené lesích ve vlhké půdě. Kvete v březnu až dubnu.
Má močopudné a protizánětlivé účinky. Díky tvaru svých listů se také jaterník dříve používal na léčení jaterních a žlučníkových chorob. Čerstvých listů se užívá v homeopatii při bronchitidě a zánětech hltanu.
Bledule jarní
Dorůstá do výšky 10 – 40 cm a má jedno nebo dvoukvětý, obloukovitě zahnutý stonek. Listy jsou úzké, většinou vykvétají čtyři z jedné cibule.
Kvete od února do dubna a její květy jsou lemovány žlutým okrajem.
Patří mezi ohrožené druhy.
Sněženka podsněžník
Lidově se této rostlině přezdívá vyskočilka nebo koukoříček.
Sněženka je 10 – 20 cm vysoká rostlina s oblým, přímým stonkem. Ten je nahoře ohnutý a má pouze jeden květ, který kvete od února do dubna. Společně s bledulí často vyrůstá ještě ze sněhové pokrývky na na vlhkých půdách.
Je zařazena mezi ohrožené rostliny.
Smetanka lékařská
...neboli pampeliška je zařazena do čeledi hvězdnicovité.
Je to velmi rozšířená vytrvalá bylina. Z oddenku vyrůstá růžice přízemních listů, z jejíhož středu vyrůstají lysé, duté stvoly zakončené žlutými květními úbory. Pampeliška kvete od jara do podzimu.
Smetánka obsahuje široký komplex účinných látek a v léčitelství byla používána již v antických dobách. Staří Řekové používali mléko z pampelišek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, k léčbě očních zánětů a také proti slabosti a únavě. Povzbuzuje trávicí orgány, působí močopudně a podporuje tvorbu a sekreci žluči a žaludečních kyselin. Příznivě ovlivňuje činnost jater a ledvin. Je součástí celé řady léčivých čajových směsí.
Mladé pampeliškové listy, které ještě neobsahují hořké mléko, jsou výbornou zeleninou do jarních salátů, jako hodnotný zdroj vitamínu C. Pražené pampeliškové kořeny lze použít jako náhražku kávy stejně jako kořeny čekanky. Z rozkvetlých pampeliškových úborů se dá připravit dobrý pampeliškový med.
Zdroje:
FLER a jeho fleřané, kterým takto děkuji za poskytnuté fotografie svých výrobků, ke kterým se dostanete po kliknutí na dané fotografie.
Kateřina Švambergová
http://alik.idnes.cz
http://byliny.vitalion.cz
Udělejte si radost a kupte si některý z výrobků spojených s květy odsud z Fleru! A navíc u mě v obchůdku na nejen květinové čapky sleva 30% po vložení kódu!!!































































