Na obzoru těžko rozeznám obrysy bezejmenných ptáků. Vládne tma, hvězdy se schovaly pod mraky. Přivírám víčka, bezmezně se oddávám šumění křídel, zvukům noci... Stačí, aby se jediná hvězda dotkla moře a zrodí se víla.

Na zlomek vteřiny se zastaví čas.........................pšššššššššššššššššššššššššššš................................zvuk moře je věčný, jako tajemství ukryté v každé mušli...

Ta radost, když ji poprvé držíš na dlani s napětím - co když zapomněla šumět??? Nezapomněla, mluví ke mně.

Blízko je daleko a daleko je blízko. Žádná noc není tak hluboká, aby se v ní nedalo naslouchat. I víly mají své sny.

Za vznik projektu Šumění může milá Lind, a já jí tímto děkuji za přizvání mezi další autorky podílející se na vzniku kalendáře. Mezi ně patří i LENIN, která vám představí krásu zářijového šumění již zítra!